Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 404/05 ECLI:CZ:US:2005:3.US.404.05 Generato dall'IA

Constitutional Court of Czech Republic ruled that a defendant must be heard before a decision to keep them in custody is made.

Numero d'incarto III.ÚS 404/05
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Parzialmente accolto (Partially Allowed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic partially dismissed the constitutional complaint filed by P. M. against the Regional Court's decision to keep him in custody. The Court found that the Regional Court violated the defendant's right to be heard by failing to conduct an oral hearing before the decision, despite the existence of a clear legal opinion requiring such a procedure. Consequently, the Court annulled the Regional Court's decision while dismissing the complaint against the Prosecutor's Office based on the principle of subsidiarity.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 82 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court must annul a lower court's decision to keep a suspect in custody if the suspect was not given an opportunity to be heard orally before the decision was made.

Parole chiave

Generato dall'IA
right to be heard pre-trial detention constitutional complaint oral hearing requirement principle of subsidiarity Czech Constitutional Court criminal procedure law

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 82 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
9 To 274/2005 zrušil [§ 82 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
minimalizace zásahů do pravomoci jiných orgánů veřejné moci (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), ze kterého vyplývá, že za účelem dosažení ochrany ústavnosti je Ústavním soudem nutné volit pouze taková kasační, resp.
§ 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.
Za splnění podmínek obsažených v § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. bylo takto rozhodnuto s upuštěním od ústního jednání.
§ 42 odst. 4 a § 76 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
III. ÚS 544/03
Constitutional Court dismisses appeal claiming denial of bail violated fundamental rights and fair trial guarantees.
III. ÚS 252/04
Constitutional Court annuls administrative court ruling for violating equal treatment rights regarding social security benefits from Czech and Slovak citizens.
III. ÚS 561/04
Constitutional Court annuls fine for refusing to produce evidence, ruling it violates self-incrimination rights.
II. ÚS 255/05
Constitutional court voids order forcing suspect to produce self-incriminating evidence under threat of fine.
IV. ÚS 423/04
Constitutional Court voids appeal decision for holding pre-trial detention review in secret, violating fair trial rights.
IV. ÚS 430/05
Constitutional Court annuls lower court decision for failing to hear defendant before ruling on prosecutor's detention extension appeal.
I. ÚS 14/05
Confinement review proceedings require the accused's personal hearing to satisfy Article 5(4) ECHR and Article 8(2) Charter.
I. ÚS 39/05
Constitutional Court ruled that a court's failure to hear a detainee before a custody decision violated Article 5(4) ECHR.
II. ÚS 713/04
Constitutional Court ruled that a defendant's right to be heard before a court decision on continued detention is mandatory under the Convention. The court annulled the lower court's decision due to the lack of a hearing. The defendant's appeal against the prosecutor's decision was dismissed as inadmissible. The court emphasized that only judicial bodies can review the lawfulness of detention. The decision clarifies the procedural requirements for continued detention appeals. The ruling ensures fundamental rights are protected during criminal proceedings. This case establishes the necessity of a hearing for detention appeals. The court found the prosecutor's decision not subject to Article 5 review. The lower court's failure to hear the defendant was the sole ground for annulment. The decision reinforces the principle of adversarial proceedings in detention cases.
II. ÚS 405/05
Constitutional Court found lower court violated right to be heard before detention extension decision.
IV. ÚS 394/05
Constitutional Court annuls court order denying accused hearing before extending detention citing ECHR Art. 5(4).
III. ÚS 148/97
Constitutional Court dismisses appeal against detention extension due to coerced confession arguments.
III. ÚS 337/97
Constitutional Court annuls Supreme Court detention order due to violation of Article 8(5) of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Právo být slyšen soudem před rozhodnutím o stížnosti proti usnesení o ponechání ve vazbě

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila - ze dne 13. prosince 2005

sp. zn. III. ÚS 404/05

ve věci ústavní stížnosti P. M. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. července 2005 sp. zn. 9 To 274/2005 a usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 16. června 2005 sp. zn. 3 KZv 5/2004, jimiž bylo rozhodnuto o ponechání stěžovatele ve vazbě.

I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. července 2005 sp. zn. 9 To 274/2005 se zrušuje.

II. Ve zbývajícím rozsahu se návrh zamítá.

Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 1. srpna 2005, stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí orgánů veřejné moci s tvrzením, že v jeho vazební věci došlo k nesprávné aplikaci relevantních ustanovení trestního řádu ze strany státního zastupitelství, jakož posléze k nerespektování ústavních kautel postupem soudu spočívajícím především v tom, že jej před rozhodnutím o stížnosti do usnesení o ponechání ve vazbě nevyslechl, čímž mu znemožnil takto uplatňovat argumenty svědčící v jeho prospěch. Stěžovatel se pro uvedené cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 4, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, pročež se domáhal, aby Ústavní soud předmětná rozhodnutí nálezem zrušil.

Na základě výzvy Ústavního soudu podle § 42 odst. 4 a § 76 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podali k předmětné ústavní stížnosti vyjádření účastníci řízení. Krajské státní zastupitelství v Brně vývody stěžovatele odmítlo. Krajský soud v Brně prostřednictvím předsedy senátu, z něhož ústavní stížností napadené rozhodnutí vzešlo, konstatoval, že v rozhodném období existoval na obecných soudech neujasněný právní názor na ústní jednání o podané stížnosti, kdy praxe soudů vycházela z nálezů Ústavního soudu (příkladmo poukázal na usnesení

sp. zn. III. ÚS 544/03

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 32, usn. č. 6) a výslech obviněných byl prováděn pouze na jejich osobní žádost. V návaznosti na uvedené posléze předseda stížnostního soudu dodal, že v současné době je o stížnostech proti usnesení o ponechání obviněného ve vazbě konáno neveřejné zasedání, v jehož průběhu je obviněný vyslechnut.

Ústavní stížnost je důvodná.

Z obsahu odůvodnění ústavní stížnosti, předmětných vyjádření, napadených rozhodnutí a konceptu příslušného vyšetřovacího spisu bylo zjištěno, že výše označeným usnesením Krajského státního zastupitelství v Brně bylo [po vrácení věci státnímu zástupci k došetření dle § 188 odst. 1 písm. e) trestního řádu] rozhodnuto o ponechání stěžovatele, stíhaného pro trestný čin ve smyslu § 187 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. c) trestního zákona, ve vazbě, přičemž Krajský soud v Brně shora uvedeným usnesením stížnost směřující vůči rozhodnutí státního zastupitelství bez toho, že by předtím provedl osobní slyšení stěžovatele, zamítl.

Ústavní soud v interpretativním výroku nálezu

sp. zn. Pl. ÚS 45/04

ze dne 22. března 2005 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 60, vyhlášen pod č. 239/2005 Sb.) konstatoval, že "podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je nutné slyšení obviněného soudem předtím, než je rozhodováno o jeho stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby" (bod 2. výroku). V odůvodnění tohoto rozhodnutí zdůraznil, že mezi základní institucionální záruky spravedlnosti řízení o pokračování omezení osobní svobody patří i právo obviněného být slyšen v kontradiktorním řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby. Pro obecnou dostupnost předmětného nálezu postačí v ostatním na ratio decidendi jeho odůvodnění a vývody v něm obsažené odkázat.

Z řečeného podává se, že Krajský soud v Brně svým postupem nedostál zmíněným požadavkům ústavního pořádku, když s přihlédnutím k okamžiku jeho rozhodování (7. července 2005) poukaz na "neujasněný právní názor", vycházeno z toho, že předmětný plenární nález vydaný v řízení o kontrole norem byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 239/2005 Sb. dne 17. června 2005, nejeví se případným (iura novit curia). Pokud obecný soud ústavněprávní výklad vyložený v nálezu Ústavního soudu nereflektoval, porušil tím, vycházeje ze smyslu a účelu efektivního a smysluplného koncentrovaného (specializovaného) ústavního soudnictví, majícího nezanedbatelnou funkci při sjednocování judikatury v oblasti ústavně zaručených kautel (samotný Ústavní soud může překonat vlastní právní názor vyslovený v nálezu pouze procedurou realizovanou v důsledku postupu ve smyslu § 23 zákona č. 182/1993 Sb.), maximu plynoucí z čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, dle níž vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány a osoby [

sp. zn. III. ÚS 252/04

(Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 16),

sp. zn. III. ÚS 561/04

(uveřejněn tamtéž, svazek 36, nález č. 54),

sp. zn. II. ÚS 255/05

(uveřejněn tamtéž, svazek 37, nález č. 128),

sp. zn. IV. ÚS 423/04

(uveřejněn tamtéž, svazek 38, nález č. 150),

sp. zn. IV. ÚS 430/05

(uveřejněn tamtéž, svazek 38, nález č. 182) a další].

Ve shodě se svou, dnes již i ve věcech řízení o ústavní stížnosti ustálenou a dostatečně stabilizovanou judikaturou, týkající se procesní situace, v níž dochází k ex lege postulovanému periodickému rozhodování o ponechání obviněného ve vazbě státním zástupcem, vůči jehož rozhodnutí je přípustná stížnost, o níž sluší rozhodovat nezávislému a nestrannému soudu [kupř.

sp. zn. I. ÚS 14/05

(Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 37, nález č. 115),

sp. zn. I. ÚS 39/05

(uveřejněn tamtéž, svazek 39, nález č. 202),

sp. zn. II. ÚS 713/04

(uveřejněn tamtéž, svazek 37, nález č. 107),

sp. zn. II. ÚS 405/05

(uveřejněn tamtéž, svazek 39, nález č. 193),

sp. zn. IV. ÚS 423/04

(uveřejněn tamtéž, svazek 38, nález č. 150),

sp. zn. IV. ÚS 394/05

(uveřejněn tamtéž, svazek 38, nález č. 158) a další], Ústavní soud stížnosti stěžovatele pro porušení imperativů plynoucích z čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 4, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyhověl a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. července 2005 sp. zn. 9 To 274/2005 zrušil [§ 82 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Ve zbylém rozsahu, tj. v části směřující proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 16. června 2005 sp. zn. 3 KZv 5/2004, Ústavní soud ústavní stížnost zamítl (§ 82 odst. 1 citovaného zákona), o to ve shodě s principem subsidiarity, resp. minimalizace zásahů do pravomoci jiných orgánů veřejné moci (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), ze kterého vyplývá, že za účelem dosažení ochrany ústavnosti je Ústavním soudem nutné volit pouze taková kasační, resp. derogační (abrogační) opatření, jež v minimální míře zasahují do pravomoci jiných orgánů veřejné moci [

sp. zn. III. ÚS 148/97

(Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 9, nález č. 113),

sp. zn. III. ÚS 337/97

(uveřejněn tamtéž, svazek 9, nález č. 143) a další]. Ratio uvedeného přístupu spočívá na tezi, dle níž Ústavní soud nevstupuje do řízení před nimi vedenými "ex ante". Zamítl-li totiž Krajský soud v Brně citovaným usnesením stížnost do rozhodnutí státního zástupce, aniž by stěžovateli poskytl příležitost osobního slyšení a umožnil mu takto skutkově a právně kontradiktorním způsobem za dodržení zásad bezprostřednosti a ústnosti argumentovat, dostane se stěžovateli zrušením jeho rozhodnutí této možnosti v plném rozsahu teprve nyní, když k tomu dosud před obecným soudem v rozporu s kautelami zaručenými ústavním pořádkem nedošlo.

Za splnění podmínek obsažených v § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. bylo takto rozhodnuto s upuštěním od ústního jednání.