Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2007/07 ECLI:CZ:US:2007:4.US.2007.07.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal as clearly unfounded due to established case law on execution costs.

Numero d'incarto IV.ÚS 2007/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint without a hearing, finding it clearly unfounded. The complainant challenged a regional court decision regarding execution costs in a case where the execution was suspended due to the debtor's lack of assets. The court rejected the claim because the complainant had already exhausted domestic remedies and his arguments were identical to those previously rejected in multiple ongoing proceedings.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint without a hearing if it is clearly unfounded, particularly when the complainant's arguments have already been rejected in similar prior proceedings.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal clearly unfounded grounds execution costs suspension exhaustion of remedies procedural economy principle lack of assets debtor repeated constitutional review

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Jiřího Muchy mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Mgr. J. N., zastoupeného Mgr. Romanem Fojtáškem, advokátem se sídlem Praha 2, Vinohradská 6, směřující proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. března 2007, č.j. 25 Co 116/2007-44, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo narušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces podle čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR, čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4, a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 13. prosince 2006, č.j. Nc 3534/2004-31, byla zastavena exekuce (výrok I.), žádnému z účastníků řízení nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a oprávněnému byla stanovena povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi (stěžovateli) částku 9.282,- Kč (výrok III.) K odvolání oprávněného napadeným rozhodnutím krajský soud změnil a nově stanovil povinnému povinnost zaplatit stěžovateli částku 9.282,- Kč a oprávněnému částku 9.216,55 Kč (výrok I.) a dále stanovil povinnému povinnost zaplatit oprávněnému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1.130,50 Kč (výrok II.).

Toto rozhodnutí stěžovatel napadl ústavní stížností ačkoliv konstatoval, že si je vědom současné rozhodovací praxe Ústavního soudu v otázce úhrady nákladů v případě exekucí zastavených pro nemajetnost povinných. K tomu uvedl, že ústavní stížnost podává pro vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků, aby byla splněna podmínka přijetí jeho stížnosti u Evropského soudu pro lidská práva.

Stěžovatel proti předmětnému rozhodnutí uvedl námitky obdobné jako i v případech předchozích ústavních stížností. Namítl, že v případě zastavení exekuce pro nedostatek majetku znamená uložení povinnosti hradit náklady exekuce nemajetné povinné ve skutečnosti tolik, že náklady je nucen nést sám soudní exekutor. To je podle jeho názoru principiálně nepřípustné. Dále stěžovatel uplatňuje obsáhlé námitky proti některým bodům stanoviska pléna Ústavního soudu sp.zn. Pl.ÚS - st. 23/06, které založilo stávající rozhodovací praxi Ústavního soudu.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je třeba jako zjevně neopodstatněnou odmítnout, a to z následujících důvodů.

Ústavní soud konstatuje, že projednávanou problematikou se zabýval v již skončených v řízeních týkajících se stěžovatele, vedených například pod

sp. zn. I. ÚS 78/07

,

II. ÚS 758/07

,

IV. ÚS 1179/07

, či

III. ÚS 1407/07

, přičemž argumentace stěžovatele byla shodná jako v projednávané věci, a to při současné shodě závěrů obecných soudů v jednotlivých řízeních.

Za dané situace nezbývá Ústavnímu soudu než opakovaně odkázat na komplexní úpravu problematiky ve stanovisku ze dne 12. září 2006, sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06 (viz www.judikatura.cz), s níž je stěžovatel, jak sám uvedl, seznámen.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení obecných soudů, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. září 2007

Miloslav Výborný

předseda IV. senátu Ústavního soudu