Constitutional Court rejects disqualification claim against judges for internal court procedural actions.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the applicant's request to disqualify three judges from hearing her constitutional complaint regarding attorney fees. The applicant argued that the judges' prior handling of a similar case without reviewing the lower court file demonstrated bias, citing a previous decision where judges prioritized state interests over her rights. The court rejected this, ruling that internal judicial procedures and the exercise of constitutional jurisdiction do not create the personal relationship or doubt about impartiality required for disqualification under the relevant statute.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Internal judicial procedures and the exercise of constitutional jurisdiction do not constitute grounds for disqualification as they do not create a personal relationship or reasonable doubt about a judge's impartiality.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti JUDr. O. V., advokátky, zastoupené Mgr. Janem Vaňkem, advokátem se sídlem Karlovo nám. 28/559, Praha 2, proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 9 To 10/2012 ze dne 7. 3. 2012 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne sp. zn. 17. 1. 2012 ze dne 17. 1. 2012, spojené s návrhem na projednání ústavní stížnosti plénem Ústavního soudu, takto:
Soudci Vojen Güttler (předseda senátu) a Ivana Janů (soudkyně zpravodajka) nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené pod
sp. zn. I. ÚS 1771/12
.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 13. května 2012 doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení, jimiž byl zamítnut její návrh na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů společné zmocněnkyně poškozených v trestním řízení. Stěžovatelka současně požádala, aby o věci Ústavní soud rozhodl v plénu za užití § 11 odst. 2 písm. k) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“).
Ústavní stížnost byla přidělena k vyřízení prvnímu senátu Ústavního soudu, o čemž byla stěžovatelka informována dopisem ze dne 14. května 2012. Reagovala na něj návrhem na vyloučení všech členů uvedeného senátu (ve složení Vojen Güttler, Ivana Janů a František Duchoň) z rozhodování o její ústavní stížnosti. Tento návrh odůvodnila poukazem na dřívější rozhodnutí prvního senátu o podobné ústavní stížnosti vedené pod
sp. zn. I. ÚS 2883/10
, přičemž argumentovala tím, že členové senátu tehdejší ústavní stížnost odmítli bez znalosti příslušného spisu obecného soudu, převzali bez dalšího závěry odvolacího soudu a nad její ústavní práva tak nadřadili zájem státu.
Soudci dotčeného senátu Ústavního soudu ve svých vyjádřeních k námitce podjatosti ze dne 31. května 2012 uvedli, že argumentaci stěžovatelky uplatněnou v návrhu nepovažují z hlediska důvodů pro vyloučení soudce, zakotvených v § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu, za relevantní, a že nemají k předmětu ústavní stížnosti ani k účastníkům řízení žádný osobní vztah a necítí se být podjatí.
Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
Jak je patrné z odůvodnění návrhu stěžovatelky, námitka podjatosti je postavena pouze na okolnostech spočívajících v činnosti soudců prvního senátu, která je projevem samotného výkonu ústavního soudnictví; takovéto okolnosti však vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci zásadně odůvodnit nemohou (viz § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a contrario, srov. také § 14 odst. 4 o. s. ř.; k možným výjimkám viz Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu, komentář, 2. vydání, C. H. Beck, 2007, s. 178, bod 18, a dále Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I., Zákon o Ústavním soudu s komentářem, ASPI, 2007, s. 123, bod 7).
Druhý senát Ústavního soudu, rozhodující podle rozvrhu práce o vznesených námitkách podjatosti soudců prvního senátu, tedy neshledal pro aplikaci shora citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu žádné podmínky. Rozhodl proto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Vzhledem k uplynutí doby, na kterou byl soudcem jmenován František Duchoň (dnem 6. června 2012), již Ústavní soud nerozhodoval o návrhu vztahujícím se k jeho osobě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. září 2012
Stanislav Balík, v. r.
předseda senátu