Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 3293/10 ECLI:CZ:US:2011:3.US.3293.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and formal defects.

Numero d'incarto III.ÚS 3293/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's request for a preliminary measure and the annulment of previous proceedings. The applicant failed to appear with mandatory legal counsel and did not correct formal deficiencies after being given a final warning. Consequently, the court applied the statutory rule that such defective submissions cannot be treated as valid complaints.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; A submission to the Constitutional Court lacking mandatory legal representation and formal requirements is inadmissible and must be rejected.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation formal defects complaint inadmissible submission Constitutional Court procedure preliminary measure rejection

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci návrhu F. O., vydání "předběžného opatření dle § 80 zákona č. 182/1993 Sb. k zamezení bezdůvodného zbavování a omezování osobní svobody...", "zrušení neodkladnosti účinků podané již do řízení IV. ÚS 289/2000" a "zrušení zneužívaného nuceného zastupování, které je diskriminací postavení účastníka", takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, označeným jako ústavní stížnost, se navrhovatel domáhá vydání předběžného opatření "... k zamezení bezdůvodného zbavování a omezování osobní svobody páchané soustavně už 10 let násilným vláčením po psychiatrech ... způsobené pohrdáním závazným nálezem IV. ÚS 289/2000..." a k zrušení dalších "účinků" a "zneužívaného nuceného zastupování".

Navrhovatel při podání ústavní stížnosti nebyl (a není) zastoupen advokátem (viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu") a jeho podání za řádný návrh na zahájení řízení považovat nelze.

K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel veden písemnou výzvou, doručenou mu dne 8. 12. 2010, v níž byl též upozorněn, že nestane-li se tak ve lhůtě 20 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí.

Dne 13.12. 2010 bylo Ústavním soudu doručeno vyjádření navrhovatele, jímž "odmítá zahajování dalšího řízení... a trvá na vyřízení řízení III. ÚS 141/93 a dalších nedořešených věcí dle sdělení ÚS 446/2006 ... včetně nedořešených žalob proti státu dle zák. č. 82/98 Sb. a čl. 36 odst. 3 Listiny".

Je tudíž zjevné, že navrhovatel ve lhůtě stanovené výzvou, ani později, uvedené procesní nedostatky neodstranil (přichází v úvahu i interpretace, že posuzované podání stěžovatel ani za ústavní stížnost nepokládá).

Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež navrhovatel vede, se navíc podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí, ačkoli byl opakovaně poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (viz kupříkladu věci ústavních stížností vedené pod

sp. zn. II. ÚS 21/05

,

sp. zn. I. ÚS 614/05

,

sp. zn. II. ÚS 664/05

,

sp. zn. III. ÚS 513/06

nebo

sp. zn. II. ÚS 554/06

,

sp. zn. I. ÚS 147/07

,

sp. zn. I. ÚS 1249/07

).

Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh navrhovatele odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2011

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj