Constitutional Court dismisses constitutional complaint against police exclusion decisions as procedural remedies remain available.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed Andrey Votavová's constitutional complaint regarding police decisions to exclude her from criminal proceedings. The applicant argued these decisions violated her rights, but the Court ruled that such complaints are inadmissible while the criminal trial is ongoing. The Court held that police and judicial bodies must first exhaust all internal remedies before the Constitutional Court can intervene.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints against decisions by organs active in criminal proceedings are inadmissible if the criminal proceedings have not yet concluded and other legal remedies remain available.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti Andrey Votavové, zastoupené Mgr. Robertem Valou, advokátem se sídlem Fischerova 770/12, 669 02 Znojmo, proti usnesení vedoucího Územního odboru Znojmo Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje č. j. KRPB-222066-87/TČ-2016-061306-FI ze dne 4. 4. 2017 a usnesení vedoucího dopravního inspektorátu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru Znojmo, č. j. KRPB-222066/TČ-2016-06136-FI ze dne 23. 3. 2017, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jako nepřípustnou, neboť směřuje proti rozhodnutím orgánů činných v trestním řízení o (ne)vyloučení policejního orgánu v trestní věci stěžovatelky. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi judikuje, že rozhodnutím o nevyloučení soudců, resp. zamítnutím stížnosti proti němu směřující, trestní řízení nekončí a stěžovateli jsou nadále k dispozici další prostředky podle trestního řádu. Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se stěžovatel nadále domnívat, že jejich prostřednictvím tvrzený stav protiústavnosti nebyl napraven, se může obrátit na Ústavní soud (srov. rozhodnutí ve věcech
sp. zn. IV. ÚS 826/14
,
IV. ÚS 2572/14
,
II. ÚS 866/14
,
III. ÚS 305/13
,
II. ÚS 373/14
,
III. ÚS 2418/13
,
IV. ÚS 3805/13
aj.). Ústavní soud současně dospěl k závěru, že tato judikatura se vztahuje i na další subjekty vyjmenované v § 30 trestního řádu, nikoli jen soudce (viz kupř. rozhodnutí ve věcech
sp. zn. I. ÚS 627/17
a
I. ÚS 784/17
).
Není proto věcí Ústavního soudu napravovat možná pochybení orgánů činných v trestním řízení v čase, kdy je ještě mohou napravit ony samy. Případně vadné posouzení námitky podjatosti mohou zejména soudy napravit v průběhu řízení, a teprve po jeho skončení může být Ústavní soud povolán ke kontrole jejich postupu. Soudní řízení ve věci ještě není skončeno, nelze tedy vyloučit, že jeho definitivní výsledek bude pro stěžovatelku příznivý. V dané procesní situaci nelze napadená usnesení policejních orgánů považovat za konečná rozhodnutí o věci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 20. června 2017
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj