Constitutional Court dismisses appeal as procedural remedy not exhausted in ongoing insolvency proceedings.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the company's constitutional complaint regarding the insolvency administrator's instructions to a specific expert institute. The applicant argued the court ignored sub-secured creditors' interests, violating fundamental rights, but the Court found the matter was not yet final. Since the insolvency proceedings were ongoing and participants had multiple procedural defenses available, the applicant failed to exhaust all legal remedies before seeking constitutional review.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies provided by law, particularly when the underlying proceedings are still ongoing and allow for intermediate judicial protection.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu společnosti L180, s. r. o., se sídlem v Praze 6, Bachmačské náměstí 6, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, proti výroku I. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. února 2017, č. j. KSBR 28 INS 11584/2010-B-164, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka svým podáním brojí proti rozhodnutí, jímž soud udělil insolvenčnímu správci pokyny k ocenění nemovitostí znaleckým posudkem konkrétního znaleckého ústavu, k oslovení dražebních společností a předložení těchto podkladů soudu.
Soud dohlížející na průběh insolvenčního řízení zjistil, že zajištění i podzástavní věřitelé se shodli na nutnosti zjištění ceny nemovitostí znaleckým posudkem, nikoliv však na znalci, a neshodli se ani na způsobu zpeněžení. Podle navrhovatelky přitom soud neměl přihlížet i k zájmům podzástavních věřitelů, ale jen věřitelů zajištěných; pokud tak nečinil, postupoval nad rámec zákona a v rozporu s čl. 2 odst. 2 a 36 Listiny základních práv a svobod.
Rozhodovací činnost Ústavního soudu je primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit odpovídajícími procesními prostředky v rámci daného řízení samotného (subsidiarita řízením před Ústavním soudem). Proto je podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.
Na Ústavním soudu nelze požadovat, aby vstupoval do probíhajícího řízení u insolvenčního soudu, přezkoumával dílčí procesní úkony a konkrétní postup; Ústavní soud není automaticky povolán k přezkumu každého jednotlivého rozhodnutí, proti kterému se nelze bezprostředně bránit opravnými prostředky, zvláště, jde-li o prostá procesní rozhodnutí vydaná při vedení řízení.
Přípustné opravné prostředky nelze přitom chápat jen v kontextu možnosti nápravy příslušeného rozhodnutí (konkrétního opravného prostředku), ale v souvislostech pokračujícího (soudního) řízení, které již svojí existencí zaručuje, až do vydání meritorního rozhodnutí, průběžnou kontrolu - účastník má řadu konkrétních nástrojů procesní obrany. Východiskem pro tyto závěry je čl. 4 Ústavy ČR, který uvádí, že základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci; proto nelze napadené usnesení považovat za konečné rozhodnutí ve věci.
Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. června 2017
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj