Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 1326/17 ECLI:CZ:US:2017:2.US.1326.17.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to remove formal defects and lack of mandatory lawyer representation.

Numero d'incarto II.ÚS 1326/17
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against a criminal conviction for failure to remove formal and substantive defects. The applicant had not retained a lawyer, failed to provide relevant constitutional arguments, and ignored a court summons to cure these deficiencies within the statutory deadline. Consequently, the Court dismissed the request because it could not substantively evaluate a complaint lacking proper legal representation and justification.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Mandatory lawyer representation is required for constitutional complaints to prevent the Court from being burdened by unqualified submissions, and failure to remove formal defects or provide necessary legal justification results in dismissal.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint defects procedural dismissal legal representation requirement formal defects removal

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 odst. 1 písm. a) of the Act on the Constitutional Court
Act No. 85/1996 Coll. on the legal profession

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu stěžovatele R. L., t. č. Věznice Všehrdy, Chomutov, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 2. 5. 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, označené jako "stížnost na Okresní soud v Bruntále". Obsahem tohoto návrhu je nesouhlas s blíže nespecifikovaným rozsudkem Okresního soudu v Bruntále, kterým měl být navrhovatel odsouzen za přečin podle ustanovení § 196 trestního zákoníku k odnětí svobody v trvání 30 měsíců.

Stěžovatelovo podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), zejména v něm nebyla obsažena žádná relevantní ústavněprávní argumentace a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 cit. zákona).

K odstranění procesních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel vyzván přípisem, jemu doručeným dne 9. 5. 2017, v němž byl též upozorněn, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí. Výslovně byl informován o tom, že zákon o Ústavním soudu neumožňuje ustanovení advokáta a je proto namístě požádat o přidělení advokáta Českou advokátní komoru podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

Na tuto výzvu stěžovatel nijak nezareagoval.

Ústavní soud proto konstatuje, že navrhovatel vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranil, ačkoliv lhůta k odstranění vytknutých vad marně uplynula dne 8. 6. 2017.

Základní vadou, od níž se ostatně odvíjely i vady další, byla absence povinného zastoupení advokátem. Jak Ústavní soud již několikrát konstatoval, smyslem povinného zastoupení advokátem je, aby Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání. Příkladem takové situace je právě postup navrhovatele, který svůj návrh vůbec nijak ústavněprávně neodůvodnil a není z něj ani patrno, zda napadá rozhodnutí o posledním prostředku, který mu zákon k ochraně jeho práv přiznává. Jakkoliv si je Ústavní soud vědom omezených možností stěžovatele předestřít zásadní ústavněprávní argumentaci, bylo na něm, aby vyslyšel výzvu Ústavního soudu a zvolil si advokáta, jenž by vylíčil, v čem spočívalo jeho omezení základních lidských práv a svobod, jaká rozhodnutí vlastně napadá a rovněž by uvedl, že před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny přípustné prostředky k ochraně svých práv. Pokud tak neučinil, nemůže tuto jeho nečinnost Ústavní soud nikterak nahrazovat a návrh stěžovatele nemůže jakkoliv meritorně posoudit.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2017

Vojtěch Šimíček v. r.

soudce zpravodaj