Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2765/13 ECLI:CZ:US:2014:3.US.2765.13.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as clearly unfounded due to identical reasoning in prior decision.

Numero d'incarto III.ÚS 2765/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by EWE s.r.o. against a Supreme Administrative Court ruling. The court found the complaint clearly unfounded because the arguments and reasoning were identical to those in a previous decision (II. ÚS 2764/13) involving the same parties. Consequently, the court fully referred to the reasoning of the prior judgment without re-examining the merits.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.: If a constitutional complaint relies on the same arguments and reasoning as a previous decision by the Constitutional Court regarding the same parties, the court may dismiss it as clearly unfounded and refer to the prior judgment.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal identical reasoning precedent clearly unfounded argument repetition of prior judgment Czech Constitutional Court procedural efficiency Article 36 Charter of Fundamental Rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.
čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod
čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy"), ve spojení s čl.
čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě
13 Úmluvy, a právo na ochranu majetku dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Jana Filipa a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatelky EWE s. r. o., IČ 45537721, se sídlem v Lanškrouně, Dvorská 605, zastoupené Mgr. Alexandrem Klimešem, advokátem se sídlem v Mělníku, Jiráskova 228/2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. června 2013 č. j. 7 Afs 47/2013-30, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel dne 10. září 2013 návrh ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kterým se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu, jímž bylo dle jejího tvrzení porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy"), ve spojení s čl. 13 Úmluvy, a právo na ochranu majetku dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.

2. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario), neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

3. S ohledem na skutečnost, že jak napadené rozhodnutí, tak proti němu směřující ústavní stížnost se zakládají na totožné argumentaci a odůvodnění jako v řízení, jež Ústavní soud vedl pod

sp. zn. II. ÚS 2764/13

, ve věci stejné stěžovatelky, nebylo nezbytně nutné rekapitulovat předchozí průběh řízení před správními orgány, potažmo soudy, jakož i argumentaci stěžovatelkou uplatněnou.

4. Ústavní soud tedy mohl přistoupit k posouzení obsahu stěžovatelkou uplatněných námitek, přičemž dospěl k závěru, že jí podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Jak již bylo předesláno výše, odůvodnění ústavní stížnosti i jí napadeného rozhodnutí je svým obsahem zcela totožné jako v řízení, v němž Ústavní soud rozhodl usnesením

sp. zn. II. ÚS 2764/13

ze dne 12. 8. 2014 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Třetí senát Ústavního soudu tak za využití možnosti dané mu ustanovením § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., konstatuje, že neshledal důvod, proč by se měl od závěrů učiněných v citovaném usnesení odchýlit, a proto plně odkazuje na obsah jeho odůvodnění.

5. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2014

Jan Filip v. r.

předseda senátu Ústavního soudu