Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to appear with mandatory lawyer representation.

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Pavla Černoty, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2013 č. j. 4 As 83/2013-31, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 31. 5. 2013, doručenou Ústavnímu soudu dne 4. 6. 2013, se stěžovatel s tvrzením o porušení práv ústavně zaručených v čl. 36 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení shora označeného usnesení, jímž Nejvyšší soud zastavil řízení o kasační stížnosti stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 10. 2012 č. j. 10 Na 41/2012-5.

Dříve, než se může Ústavní soud zabývat věcným přezkumem stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Stěžovatel však v projednávané věci právně zastoupen není, přestože na tento nedostatek byl opakovaně (od roku 2007 v desítkách případů) upozorňován s poučením, že tato vada, resp. její neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti. Ústavní soud tak nemá pochybnost o tom, že stěžovatel byl seznámen s požadavky kladené zákonem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti, stejně tak byl opakovaně uvědomen i o tom, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích.

Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Ve vztahu ke stěžovateli takto Ústavní soud postupuje prakticky opakovaně, od počátku roku 2013 v nejméně 77 případech jeho návrhy odmítl jako vadné.

Z týchž důvodů shodně rozhodl Ústavní soud i v projednávané věci a ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 13. června 2013

Milada Tomková, v. r.

soudkyně zpravodajka