Constitutional Court dismisses appeal against administrative court's procedural decision to remand case for retrial.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected Ms. Nováková's constitutional complaint against the Supreme Administrative Court's decision to remand the case for further proceedings. The applicant argued that the Supreme Administrative Court ignored her arguments and failed to address the substantive issues regarding the construction permit. The Court ruled that the remand decision was merely procedural and did not definitively infringe upon her fundamental rights, as she still had the opportunity to exercise her rights in the retrial.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; Ústavní stížnost proti rozhodnutí, které pouze vrací věc k dalšímu řízení, je nepřípustná, protože nezasahuje do práv a svobod způsobem již nezhojitelným v rámci soustavy obecných soudů.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Květoslavy Novákové, zastoupené JUDr. Evou Mlčochovou, advokátkou, AK se sídlem Purkyňova 37, 568 02 Svitavy, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2013 č. j. 9 As 44/2012-114, takto:
.
Ústavní stížnost se odmítá
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod domáhala zrušení shora označeného rozsudku, jímž Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 31. 1. 2012 č. j. 52 A 44/2011-177 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Z podrobné rekapitulace dosavadního průběhu a výsledku řízení vedeného před Městským úřadem ve Svitavách a Krajským soudem v Hradci Králové - pobočkou v Pardubicích vyplynulo, že stěžovatelka se společně s Věrou Kolouchovou domáhá, dosud neúspěšně, vydání deklaratorního rozhodnutí podle § 142 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, kterým by bylo rozhodnuto, že Občanskému sdružení Bonanza nevzniklo právo k provedení stavebních úprav v zemědělské usedlosti ve Vendolí, založené uzavřením veřejnoprávní smlouvy se stavebním úřadem. Stěžovatelka vytkla Nejvyššímu správnímu soudu, že se nezabýval jejími argumenty uplatněnými ve správním řízení a v žalobě a jeho skutkovým a právním závěrům vyjádřeným v napadeném rozsudku oponovala.
Dříve, než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mimo jiné i to, zda je přípustná.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj návrh usnesením odmítne tehdy, jde-li o návrh nepřípustný; podle ustanovení § 75 odst. 1 je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3).
Z konstantní judikatury Ústavního soudu vyplývá, že ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících to které řízení [srov. nález
sp. zn. III. ÚS 62/95
ze dne 30. 11. 1995 (N 78/4 SbNU 243)]. Jinak řečeno, ústavní stížností napadené soudní rozhodnutí ve věci musí zasahovat do práv a svobod stěžovatele způsobem již nezhojitelným v rámci soustavy obecných soudů.
Podanou ústavní stížností stěžovatelka brojila proti rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a věc byla vrácena soudu prvního stupně, aby o ní znovu jednal a rozhodl. Nejedná se tedy o konečné rozhodnutí ve věci samé, ale o procesní rozhodnutí, jímž se navrací věc do soudního rozhodovacího procesu, ve kterém může stěžovatelka uplatňovat všechna svá práva. Již proto nelze považovat napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu za rozhodnutí [dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy], jež by bylo způsobilé samo o sobě zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatelky, a jako nezpůsobilý předmět ústavně právního přezkumu zakládá nepřípustnost ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (k tomu srov. např. nálezy
sp. zn. IV. ÚS 290/03
ze dne 4. 3. 2004, N 34/32 SbNU 321, či
sp. zn. IV. ÚS 158/04
ze dne 4. 4. 2005, N 72/37 SbNU 23, 31).
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 13. června 2013
Milada Tomková, v. r.
soudkyně zpravodajka