Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1526/13 ECLI:CZ:US:2013:1.US.1526.13.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirement.

Numero d'incarto I.ÚS 1526/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Pavel Černota against a Supreme Administrative Court ruling denying tax fee exemptions. The Court determined that the complaint lacked formal validity because the complainant was not legally represented by a lawyer, a requirement explicitly mandated by law. Despite repeated warnings over years about this mandatory representation rule, the Court dismissed the appeal as procedurally inadmissible without a hearing.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; Mandatory legal representation by a lawyer is a strict condition for filing a constitutional complaint, and failure to comply renders the complaint inadmissible regardless of prior warnings.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility procedural formalities legal representation requirement inadmissible complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Pavla Černoty, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2013 č. j. 2 As 28/2013-11, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 13. 5. 2013 a doručenou Ústavnímu soudu následujícího dne se stěžovatel domáhal zrušení shora označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu, jímž – jak vyplynulo z obsahu ústavní stížnosti a rozsudku dostupného na www.nssoud.cz – byla zamítnuta kasační stížnost stěžovatele směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2012, č. j. 5 A 200/2012-84 o nepřiznání osvobození od soudních poplatků.

Dříve, než se může Ústavní soud zabývat věcným přezkumem stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“).

Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Stěžovatel však právně zastoupen advokátem není, přestože na tento nedostatek byl opakovaně (od roku 2007 v desítkách případů) upozorňován s poučením, že tato vada, resp. její neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti; naposledy mu bylo takové poučení poskytnuto v říjnu 2012 ve věci vedené pod

sp. zn. IV.ÚS 3841/12

. Ústavní soud tak nemá pochybnost o tom, že stěžovatel byl seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti, stejně tak byl opakovaně uvědoměn i o tom, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích.

Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Ve vztahu ke stěžovateli takto Ústavní soud postupuje prakticky opakovaně, naposledy ve věci

sp. zn. I. ÚS 1041/13

a

sp. zn. III. ÚS 1235/13

, kdy usneseními ze dne 29. 4. 2013 ústavní stížnosti odmítl.

Z týchž důvodů shodně rozhodl Ústavní soud i v projednávané věci a ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. května 2013

Milada Tomková

soudce zpravodaj