Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 2/13 ECLI:CZ:US:2013:1.US.2.13.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as manifestly unfounded due to Supreme Court's proper rejection of appeal.

Numero d'incarto I.ÚS 2/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint regarding the Supreme Court's dismissal of his appeal. The applicant argued that the Supreme Court failed to address his claims about unfair trial procedures and the refusal to recognize relevant appeal grounds. The court determined the complaint was manifestly unfounded because the Supreme Court properly rejected the appeal based on specific statutory provisions and established case law without infringing the applicant's rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is rejected as manifestly unfounded when the higher court's decision is properly grounded in law and does not violate fundamental rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint rejection manifestly unfounded Supreme Court appeal fair trial rights procedural exhaustion

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod
čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
§ 237 odst. 1 písm. b), c) a odst. 3 občanského soudního řádu
§ 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu
3 tohoto ustanovení, na § 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 6. března 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele Miroslava Štropa, zastoupeného JUDr. Hanou Desenskou, advokátkou se sídlem Jičín, Fortna 40, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. září 2012 č. j. 30 Cdo 520/2012-668, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel cestou ústavní stížnosti brojil proti výše označenému usnesení s tím, že se rozhodnutím Nejvyššího soudu, kterým bylo odmítnuto jeho dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, cítí dotčen v právu na spravedlivý proces, jak je garantováno v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na průběh řízení před soudem I. a II. stupně, jímž dle jeho názoru "horší výkon soudní moci už předvést nelze", jakož i na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který odmítl uznat jeho relevantní důvod k podání dovolání, s jeho výtkami se nevypořádal.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení nutno konstatovat, že Nejvyšší soud dovolání směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2010 č. j. 1 Co 166/2009-400 (kterým byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně zamítající žalobu stěžovatele, jíž se domáhal uložení povinnosti žalované CET 21, spol. s r. o., uveřejnit v hlavním vysílacím čase omluvu za reportáž vysílanou dne 14. 12. 2004 a uložení jí povinnosti zaplatit mu finanční náhradu v částce 1 miliardy Kč) opodstatněně odmítl jako nepřípustné, své rozhodnutí s poukazem na § 237 odst. 1 písm. b), c) a odst. 3 tohoto ustanovení, na § 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, jakož i na svou judikaturu dostatečným způsobem odůvodnil a na toto odůvodnění proto lze v dalším odkázat. Zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. března 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu