Constitutional Court dismissed constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and formal defects.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by Mr. P. Ch. against a Supreme Court decision regarding judge recusal. The applicant argued violations of fundamental rights but failed to comply with the mandatory requirement for legal counsel and neglected to correct formal defects despite prior warnings. The Court ruled that the applicant's repeated failure to adhere to statutory requirements, combined with the unreasonableness of extending deadlines, justified the dismissal without a merits review.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, § 30 odst. 1; § 43 odst. 1 písm. a): A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to engage a mandatory lawyer and does not remedy formal defects within the statutory deadline, as prior warnings suffice to establish knowledge of these obligations.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. Ch., bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012 sp. zn. 20 Nd 45/2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 6. července 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012 (20 Nd 45/2012-162), jímž bylo rozhodnuto, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Milada Lukáčová, JUDr. Eva Keményová, Mgr. Iva Horáková, JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová a JUDr. František Švantner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze.
V řízení u Městského soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 58 Cm 55/2008 vznesl stěžovatel námitku podjatosti všech soudců Městského soudu v Praze a dále všech soudců Vrchního soudu v Praze, kterou opakuje v ústavní stížnosti, a odůvodnil ji poukazem na ustanovení § 14 odst. 1 o.s.ř. i čl. 1, čl. 2 odst. 1, 2, čl. 3 odst. 3, čl. 4, čl. 11 odst. 1, čl. 23, čl. 36 odst. 1, 2, 3, čl. 37 odst. 1, 2, čl. 38 odst. 2, čl. 39, čl. 40 odst. 3, Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 odst. 1, čl. 13, čl. 14, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 3 Protokolu č. 7.
V uvedeném řízení nebylo vyhověno návrhu stěžovatele, aby soud prohlásil soudce Vrchního soudu v Praze za vyloučené z projednávání a rozhodování ve věci prohlášení konkursu na jeho majetek. Stěžovatel namítal, že v předchozím řízení byla porušena jeho ústavně garantovaná práva, když vady řízení nenapravil ani Nejvyšší soud, navrhl, aby Ústavní soud jeho návrhu vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil. Stěžovatel požádal o poskytnutí lhůty k odstranění vad podání nejméně 60 až 90 dnů.
Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není. Návrh trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení.
Stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým i právnickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem. Z provedeného lustra Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel podal od roku 2002 Ústavnímu soudu celou řadu ústavních stížností; v mnoha řízeních o nich byl přitom již vícekrát a dostatečně poučen, jaké náležitosti zákon k podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje (srov. např. poučení u ústavní stížnosti
evidované pod sp. zn. III ÚS 2292/08, posledně pod
sp. zn. IV. ÚS 1591/12
a mnohé další, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Součástí poučení byl pravidelně i návod, jak postupovat při odstraňování vad ústavní stížnosti. Stěžovateli je tak z předchozích řízení známo, jaké náležitosti zákon o Ústavním soudu pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatele, aby podal ústavní stížnost splňující předpoklady stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Ústavní soud ustáleně zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném advokátním zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve srovnatelných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že se na Ústavní soud nelze s ústavní stížností obracet jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
Zákonná šedesátidenní lhůta stanovená zákonem o Ústavním soudu je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.
Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby Ústavní soud i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem a nikoliv obcházení ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. července 2012
Pavel Rychetský
soudce zpravodaj