Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 466/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.466.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses student's complaint against accreditation committee's opinion as inadmissible due to lack of exhaustion of remedies.

Numero d'incarto I.ÚS 466/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by a law student against the accreditation committee's opinion. The student argued that the committee's negative stance violated her rights to education and dignity, claiming the law prevented the Ministry from correcting obvious legal errors. The court ruled the complaint inadmissible because the student had not exhausted ordinary administrative remedies, such as administrative appeals and cassation, before seeking constitutional review.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 65 a násl. s. ř. s.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted the ordinary legal remedies available in administrative or judicial proceedings.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies constitutional complaint administrative appeal accreditation committee legal hierarchy

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 79 odst. 5 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
února 2012 ve věci návrhu na prodloužení platnosti akreditace Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, spojené s návrhem na vydání předběžného opatření a návrhem na zrušení § 79 odst. 5 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, takto:
§ 80 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
§ 79 odst. 8 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
§ 80 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Zároveň navrhuje vydání předběžného opatření dle § 80 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Žádný z těchto zákonných procesních prostředků však dosud vyčerpán nebyl (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 65 a násl. s. ř. s.
Ochrana je k dipozici po vyčerpání řádného opravného prostředku ve správním řízení v podobě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s.; v rámci řízení o této žalobě soud přezkoumá nejen samotné rozhodnutí, ale i stanovisko Akreditační komise.
§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu
Vzhledem k tomu Ústavní soud návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný odmítl.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatelky Bc. P. B., zastoupené Mgr. Janem Lego, Ph.D, advokátem se sídlem v Plzni, Lochotínská 18, proti stanovisku Akreditační komise přijatému na zasedání ve dnech 30. ledna - 1. února 2012 ve věci návrhu na prodloužení platnosti akreditace Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni, spojené s návrhem na vydání předběžného opatření a návrhem na zrušení § 79 odst. 5 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se - coby studentka magisterského studijního programu Právo a právní věda, studijního oboru Právo na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni - ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného stanoviska. Namítá, že jím bylo porušeno právo na spravedlivý proces, stěžovatelčino právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti, právo na svobodnou přípravu ke zvolenému povolání, právo na vzdělání, jakož i právo vlastnit majetek. Ohnisko protiústavnosti dle jejího názoru tkví v § 79 odst. 5 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a proto stěžovatelka navrhuje jeho zrušení. Zároveň navrhuje vydání předběžného opatření dle § 80 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Stěžovatelčina ústavní stížnost směřuje proti stanovisku Akreditační komise vydanému k žádosti Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty právnické, o prodloužení platnosti akreditace magisterského studijního programu "Právo a právní věda" se studijním oborem "Právo". Na prodloužení platnosti akreditace dopadá § 80 odst. 2 zákona o vysokých školách. Podle tohoto ustanovení lze platnost akreditace i opakovaně prodloužit; na řízení se přiměřeně vztahuje § 79 citovaného zákona. Z přiměřené aplikace § 79 vyplývá, že Ministerstvo školství je povinno postoupit žádost o prodloužení akreditace Akreditační komisi. Akreditační komise žádost posoudí a vydá k ní stanovisko. Po obdržení stanoviska rozhodne o žádosti o prodloužení platnosti akreditace Ministerstvo školství. Ministerstvo žádosti nevyhoví mj. tehdy, pokud komise nevydala souhlasné stanovisko.

Z uvedeného vyplývá, že samotným stanoviskem Akreditační komise k žádosti o prodloužení platnosti akreditace se do možnosti přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky či přiznávat akademické tituly (§ 78 odst. 2 zákona o vysokých školách) nezasahuje. Stanovisko akreditační komise je tedy teprve podkladem pro rozhodnutí Ministerstva školství. K zásahu do právní sféry proto nemůže dojít již stanoviskem, ale až následným rozhodnutím; teprve toto rozhodnutí představuje úkon správního orgánu, jímž se rozhoduje o právech a povinnostech.

Nelze souhlasit se závěrem stěžovatelky, že § 79 odst. 5 písm. f) zákona o vysokých školách "neumožňuje správnímu orgánu napravit zjevnou protiprávnost stanoviska Akreditační komise". Ministerstvo školství sice na straně jedné nesmí prodloužit akreditaci studijního programu, pokud k tomu nedala Akreditační komise souhlasné stanovisko (a fortiori nesmí ani prodloužit akreditaci na dobu delší, než dovoluje stanovisko), avšak dle § 79 odst. 8 tohoto zákona (použitého přiměřeně na základě § 80 odst. 2 téhož předpisu) je oprávněno vyzvat Akreditační komisi k novému jednání k vydání stanoviska a k odstranění nedostatků v odůvodnění, zjistí-li, že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska neodpovídají skutečnosti nebo zákonu.

Možnost obrany není v žádném případě upřena ani tomu, kdo se bude domnívat, že rozhodnutím Ministerstva školství o prodloužení platnosti akreditace byl přímo zkrácen ve svých právech. Ochrana je k dipozici po vyčerpání řádného opravného prostředku ve správním řízení v podobě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s.; v rámci řízení o této žalobě soud přezkoumá nejen samotné rozhodnutí, ale i stanovisko Akreditační komise. Proti rozhodnutí krajského soudu je pak za podmínek stanovených soudním řádem správním přípustná kasační stížnost. Žádný z těchto zákonných procesních prostředků však dosud vyčerpán nebyl (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Vzhledem k tomu Ústavní soud návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný odmítl. Tento osud sdílejí i spojené návrhy na vydání předběžného opatření a na zrušení § 79 odst. 5 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 29. 2. 2012

Ivana Janů

soudce zpravodaj