Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 3147/11 ECLI:CZ:US:2011:4.US.3147.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against civil contract penalty clause invalidity ruling.

Numero d'incarto IV.ÚS 3147/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected a constitutional complaint filed by a company against lower court rulings regarding a civil dispute. The applicant argued that the courts incorrectly invalidated a contractual penalty clause and failed to properly assess the breach of contract. The court found the complaint clearly unfounded because the Supreme Court correctly applied civil code provisions to declare the penalty clause void.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is rejected as clearly unfounded when the lower courts have correctly applied substantive law to invalidate a contractual penalty clause based on statutory provisions.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint contractual penalty clause invalidity of contract terms civil code provisions clearly unfounded complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 544 občanského zákona
§ 545 občanského zákona
§ 39 občanského zákona
§ 48 odst. 1, 2 občanského zákona

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 22. listopadu 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera ve věci navrhovatele AE s. r. o., se sídlem Brno, Charbulova 105, IČ 25559133, zastoupeného JUDr. Karlem Schellem, LL.M., advokátem se sídlem v Brně, Ambrožova 6, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. srpna 2011 sp. zn. 33 Cdo 1216/2010 a Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 5. listopadu 2009 č. j. 22 Co 341/2009-226, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 Ústavy České republiky. Uvedl, že Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích změnil dne 5. 11. 2009 rozhodnutí soudu I. stupně tak, že žalobu o uložení povinnosti žalovaným zaplatit mu smluvní pokutu ve výši 400.000,- Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání, ve kterém vyjádřil přesvědčení, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkového zjištění, jež nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Dále poukázal na smluvní ujednání mezi účastníky, z jehož obsahu vyplývá možnost požadovat po žalovaných smluvní pokutu a odstoupit od smlouvy, dojde-li k porušení smlouvy, s čímž žalovaní vyslovili souhlas, a také na jejich jednání, které bylo závažným porušením smluvních povinností. Proto jak k odstoupení od smlouvy tak k uplatnění práva na smluvní pokutu bylo přistoupeno oprávněně v souladu s ujednáním i s ustanoveními občanského zákona.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. S poukazem na učiněná skutková zjištění, na obsah účastníky uzavřené smlouvy, na znění § 544 a § 545, na § 39 a § 48 odst. 1, 2 občanského zákona, jakož i na svou citovanou judikaturu, Nejvyšší soud opodstatněně dovolání žalobce, nyní stěžovatele, zamítl, vyčerpávajícím způsobem a shodně s právním názorem odvolacího soudu odůvodnil závěr o absolutní neplatnosti ujednání o smluvní pokutě, obsažené v předmětné dohodě účastníků, dle které byl žalobcem nárok na ni uplatňován. Na uvedené odůvodnění lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 22. listopadu 2011

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu