Constitutional Court dismisses late constitutional complaint due to failure to exhaust legal remedies and missed one-year deadline.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's request to initiate constitutional review proceedings, citing procedural deficiencies under the Constitutional Act. The applicant failed to file the complaint within the mandatory one-year deadline and had not exhausted all available legal remedies before the Constitutional Court. Consequently, the court deemed the complaint inadmissible and unnecessary to examine its substantive merits.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all legal remedies; however, the court may accept a late-filed complaint if it substantially exceeds the applicant's personal interests, provided it is filed within one year of the relevant event.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 22. listopadu 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele L. D., zastoupeného Mgr. Liborem Čechem, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 508, 504 01 Nový Bydžov, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem zde dne 4. prosince 2008 č. j. 5 To 674/2008-178 a rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. října 2008 č. j. 4 T 126/2008-148, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, přičemž s poukazem na blíže rozvedené námitky tvrdil, že jimi došlo k dotčení jeho ústavně zaručených základních práv.
Stěžovatel rovněž uvedl, že vůči citovanému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem nepodal dovolání. Současně se domáhal aplikace ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že ústavní stížnost svým významem podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy.
Ústavní soud nejprve zkoumal, zda byly stran návrhu splněny formální (procesní) předpoklady a podmínky stanovené zákonem, umožňující následné posouzení jeho věcné opodstatněnosti.
Dle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž uvedené neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Zmíněnými procesními prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, se potom ve smyslu § 72 odst. 3 citovaného zákona rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky (s výjimkou výše uvedenou a dále) vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. stanoví, že Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.
Uvedená lhůta je nepřekročitelná a její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit. Jak zřejmo, stěžovatel ústavní stížnost v této lhůtě nepodal, pročež činit úsudek o podstatném přesahu jeho vlastních zájmů by bylo nadbytečným.
Ústavnímu soudu za této situace nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. listopadu 2011
Pavel Holländer
soudce zpravodaj