Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 1747/11 ECLI:CZ:US:2011:3.US.1747.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming civil court erred on civil claim admissibility grounds.

Numero d'incarto III.ÚS 1747/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against the Supreme Court's dismissal of his appeal. The applicant argued that the Supreme Court improperly split a single contractual claim into two parts to deny admissibility, violating his rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The Court found no violation because the Supreme Court correctly determined that combining distinct factual bases for separate claims did not meet the statutory requirements for admissibility under the Civil Procedure Code.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; Constitutional complaints are inadmissible if the Constitutional Court finds the applicant's claim of a violation of fundamental rights to be obviously unfounded.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility of appeal civil procedure code contractual claim fundamental rights violation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod
Proto se odmítnutím dovolání cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
čl. 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
1 a v čl. 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
§ 237 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 2. srpna 2011 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele MUDr. D. P., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Rychtářem, advokátem se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 1038/39, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 4. 2011 č. j. 32 Cdo 1151/2011-285, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného usnesení, kterým Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání, jímž brojil proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 11. 2010 č. j. 4 Cmo 159/2010-235, potvrzujícímu výrok rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2010 č. j. 15 Cm 114/2006-187 o zamítnutí podané žaloby na zaplacení částky 103.000,- Kč s příslušenstvím. Vyslovil nesouhlas s důvody, jež Nejvyšší soud vedly k odmítnutí dovolání pro nepřípustnost, když žalobou uplatnil částku vyšší, než 100.000,- Kč, umožňující podání dovolání proti zamítavému rozhodnutí soudu II. stupně. Podle jeho přesvědčení dovolací soud svévolně rozdělil uplatněný nárok na plnění (na 53.000,- Kč a 50.000,- Kč), přestože šlo o nárok ze smlouvy uzavřené mezi účastníky, tedy o nárok smluvní. Proto se odmítnutím dovolání cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 a v čl. 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutí v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud opodstatněně dospěl k závěru, že stěžovatelem uplatněný nárok na úhradu částky 50.000,- Kč za zajištění přípravy zájmového a propagačního časopisu žalované společnosti a částky 53.000,- Kč za přednáškovou a propagační činnost je nárokem z obchodního vztahu s odlišným skutkovým základem, avšak uplatněným v jednom řízení společnou částkou, což však nezakládá přípustnost dovolání podle § 237 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu - proto také žalobcem podané dovolání důvodně jako nepřípustné odmítl.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. srpna 2011

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu