Constitutional complaint dismissed for late filing and failure to exhaust legal remedies.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint, ruling it inadmissible due to procedural violations. The applicant argued that their right to a fair trial was violated, but the Court found the complaint was filed over a year after the deadline set by the law. Furthermore, the applicant failed to exhaust all available legal remedies, including the withdrawal of the appeal, before seeking constitutional review. Consequently, the Court dismissed the complaint as untimely and procedurally improper.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed after the statutory deadline or if the applicant has not exhausted all legal remedies provided by law.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. Evženem Morávkem, advokátem se sídlem Mikulčicích 19, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. 8 To 80/2010, rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 12 T 108/2009, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 50 T 4/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 15. 4. 2011, stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, neboť je přesvědčen, že jimi bylo dotčeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Z šetření Ústavního soudu se podává, že k doručení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. 8 To 80/2010 (jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 12 T 108/2009) stěžovateli došlo dne 23. 4. 2010. Co do rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 50 T 4/2009, pak platí, že byl stěžovateli doručen dne 11. 12. 2009; proti němu stěžovatel podal odvolání, jehož zpětvzetí předseda senátu odvolacího soudu vzal na vědomí usnesením doručeným stěžovateli dne 5. 2. 2010.
Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Takovým rozhodnutím bylo v případě řízení vedeného Městským soudem v Brně pod sp. zn. 12 T 108/2009 usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2010, sp. zn. 8 To 80/2010, pročež lhůta k podání ústavní stížnosti započala běžet dne 24. 4. 2010. Jestliže ústavní stížnost odeslána až 15. 4. 2011, je zjevné, že byla podána po jejím uplynutí.
Připomíná se, že zmeškání této lhůty podle konstantní judikatury Ústavního soudu nelze prominout.
Obdobný závěr se uplatní ve vztahu k rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 50 T 4/2009, kde - vzhledem ke zpětvzetí odvolání - se nabízí odmítnutí návrhu též proto, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), resp. opomenul princip subsidiarity ústavněprávního přezkumu.
Stěžovatel počátek běhu lhůty pro podání ústavní stížnosti (jak se naznačuje z jejího obsahu) odvozuje od doručení vyrozumění ministra spravedlnosti ze dne 11. 2. 2011 (k němuž došlo dne 17. 2. 2011) o tom, že jeho podnět ke stížnosti pro porušení zákona ve věcech vedených Městským soudem v Brně pod sp. zn. 12 T 108/2009 a Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 50 T 4/2009 byl odložen. Ústavní soud však ve své (všeobecně přístupné) judikatuře již vícekrát vyslovil, že za poslední prostředek, jež zákon k ochraně práva poskytuje, podnět ke stížnosti pro porušení zákona považovat nelze, neboť stížnost pro porušení zákona není v samostatné dispozici stěžovatele (viz např. usnesení ze dne 12. 5. 1994,
sp. zn. I. ÚS 9/94
, U 11/2 SbNU 219).
Proto nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem.
V postupu stěžovatele v řízení o odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 50 T 4/2009, pak spočívá další důvod, pro který lze ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí - nyní podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona - odmítnout, neboť je návrhem nepřípustným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. května 2011
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj