Constitutional Court grants stay of execution for extradition order pending constitutional complaint review.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court granted the petitioner's request to suspend the execution of the Minister of Justice's extradition order pending the outcome of the constitutional complaint. The petitioner, a Russian citizen of Chechen origin, argued that immediate extradition posed a fatal risk to his life and that a delay would not harm the public interest. The Court agreed, noting that since the extradition decision was already final and could be executed immediately, a stay would not cause disproportionate harm to third parties while allowing time for constitutional review.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court may grant a stay of execution of a contested decision if it does not conflict with the important public interest and if the execution would cause disproportionately greater harm to the petitioner than the delay would cause to third parties.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 18. března 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. A., zastoupeného Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, Ph.D., advokátem v Praze 1, Václavské náměstí 21, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti České republiky ze dne 24. 2. 2011 č. j. 2727/2008-MOT-T/119, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, takto:
Vykonatelnost rozhodnutí ministra spravedlnosti České republiky ze dne 24. 2. 2011 č. j. 2727/2008-MOT-T/119 se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění
Ústavní stížností ze dne 4. 3. 2011 se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí ministra spravedlnosti České republiky ze dne 24. 2. 2011 č. j. 2727/2008-MOT-T/119, jímž ministr spravedlnosti povolil dle § 399 odst. 1 trestního řádu na základě usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 8 To 85/2010 vydání stěžovatele (občana Ruské federace, čečenské národnosti) k trestnímu stíhání do Ruské federace. Stěžovatel současně navrhl, aby Ústavní soud odložil podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vykonatelnost napadaného rozhodnutí.
Stěžovatel odůvodnil svůj návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí tím, že ministr povolil vydání stěžovatele, aniž vyčkal rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany. V důsledku napadeného rozhodnutí ministra přitom může být extradice kdykoliv realizována a může to mít pro stěžovatele fatální důsledky, neboť tento se jako osoba čečenské národnosti, prokazatelně aktivně zapojená do tzv. první čečensko-ruské války, důvodně obává o svůj život. Stěžovatel ohledně bližší argumentace odkázal na svou stížnost ze dne 10. 3. 2010 podanou k ESLP a na své vyjádření ze dne 25. 10. 2010 v řízení o poskytnutí mezinárodní ochrany (tyto listiny k ústavní stížnosti v kopii přiložil). Stěžovatel má také za to, že odklad vykonatelnosti bezesporu nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout třetím osobám.
Ústavní soud konstatuje, že odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí je výjimečným opatřením, neboť odkladný účinek ústavní stížnosti je obecně vyloučen (§ 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Účelem tohoto procesního institutu je vytvoření časového prostoru pro posouzení ústavní stížnosti tak, aby před rozhodnutím Ústavního soudu nedošlo k nevratným krokům, po nichž by se rozhodování Ústavního soudu stalo jen akademickým cvičením a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod by byla toliko iluzorní.
Ústavní soud dospěl k závěru, že řízení o vydání do ciziny je ve stěžovatelově věci v takové fázi, kdy extradice může být kdykoliv realizována (již bylo vydáno rozhodnutí o přípustnosti vydání stěžovatele i následné rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání), a to i v době, než rozhodne (bude moci rozhodnout) Ústavní soud o ústavní stížnosti stěžovatele. Případný vyhovující nález Ústavního soudu by tedy z hlediska faktické situace stěžovatele nevyvolal žádný účinek. Ústavní soud má rovněž za to, že určité oddálení extradice není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem a nezpůsobí nepoměrně větší újmu žádným jiným (třetím) osobám.
Z tohoto důvodu Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. března 2011
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu