III.ÚS 449/06 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 9. září 2010 v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. V., zastoupeného Mgr. Petrem Čechurou, advokátem v Plzni, Palackého 1, s pobočkou v Táboře, Převrátilská 330, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. února 2006 č. j. 5 As 17/2005-66, spojené s návrhem stěžovatele na zrušení ustanovení § 7 odst. 2 vyhlášky č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, o návrhu a) MVDr. B. Ř. a b) Bc. M. Ř., DiS., na přiznání postavení vedlejších účastníků řízení, takto:

MVDr. B. Ř. a Bc. M. Ř., DiS., se nepřiznává postavení vedlejších účastníků řízení.

Odůvodnění

Podáním ze dne 10. 8. 2009 požádali MVDr. B. Ř. a Bc. M. Ř., DiS. (dále jen "navrhovatelé"), Ústavní soud o to, aby jim podle § 76 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přiznal postavení vedlejšího účastníka řízení s tím, že mají na výsledku řízení právní zájem. Ten odůvodňovali tak, že mají nezletilou dceru, kterou odmítli nechat očkovat hexavalentní očkovací látkou, a že bylo proti nim zahájeno přestupkové řízení, a tedy že se ocitli v podobné situaci jako stěžovatel. Z přiložených dokumentů vyplynulo, že jim za uvedené jednání byly příslušnými orgány (nepravomocně) uloženy sankce.

V doplnění výše uvedené žádosti (návrhu) ze dne 18. 4. 2010 navrhovatelé uvedli, že v současné době je jejich věc projednávána v řízení před Městským soudem v Praze, který podle § 48 odst. 2 písm. f) soudního řádu správního rozhodl usnesením ze dne 7. 4. 2010 o přerušení řízení, a to z důvodu, že ve věci vedené před Ústavním soudem pod výše uvedenou spisovou značkou je řešena taková právní otázka, že výsledek tohoto řízení může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé.

Dle § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu může tento soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení. "O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutí ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva)." (viz Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., a kol.: Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 7. vydání, C. H. Beck, s. 410). "Právním je zájem tehdy, opírá-li se o nějaké konkrétní právo nebo právní poměr; [...] Právní zájem třetí osoby musí míti zcela určitý obsah: aby totiž strana, k níž přistupuje, ve sporu zvítězila. Tento zvláštní obsah právního zájmu pak má svůj původ v tom, že by výsledek sporu, pro tuto stranu nepříznivý, nezůstal beze škodlivého vlivu ani na právní poměry vedl. intervenienta." (viz Hora, V.: Učebnice civilního práva procesního, Praha, 1947, Všehrd, s. 157). Typickým případem je případ, kdy účastník má, v případě své prohry, postih (regres) vůči třetí osobě: tato třetí osoba, jíž regres hrozí, má právní zájem na vítězství takového žalovaného." (viz Winterová, A., a kol.: Civilní právo procesní, Linde Praha, 1999, s. 164).

Navrhovatelé naplnění podmínky "právního zájmu na výsledku řízení" ve své žádosti odůvodnili v podstatě jen tím, že Ústavní soud posuzuje právní otázky, které budou příslušné orgány (nyní Městský soud v Praze) nuceny řešit i v jejich věci. Z toho je ale patrno, že "výsledek řízení" v nyní posuzované věci nemá - jako takový - pro navrhovatele žádný význam; podstatné pro ně je (pouze) to, jaký právní názor Ústavní soud zaujme, aby jím eventuálně mohli argumentovat ve své právní věci.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelé neprokázali, že by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít konkrétní dopady do jejich práv (právních poměrů), Ústavní soud danému návrhu vyhovět nemohl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. září 2010

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu