Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1765/10 ECLI:CZ:US:2010:1.US.1765.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of legal remedies.

Numero d'incarto I.ÚS 1765/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaints filed by two medical doctors against lower court rulings. The applicants argued that their fundamental rights were violated when courts dismissed their claims for a mandatory sales contract regarding an apartment. The court determined the complaints were inadmissible because the applicants had not exhausted all available legal remedies, as the lower courts correctly found the landlord's offer invalid and other legal avenues remained open.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Ústavní stížnost je nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv před jinými orgány veřejné moci.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies subsidiarity principle constitutional complaint inadmissibility legal remedies exhaustion fundamental rights protection

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
Ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity.
čl. 83 Ústavy ČR
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 1 Ústavy České republiky
1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 1 Ústavy České republiky.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
I. ÚS 2594/09 ze dne 12. 10. 2009

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 28. června 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů a) MUDr. P. J. a b) MUDr. M. J., zastoupených Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem, se sídlem nám. Starosty Pavla 40, Kladno, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2007 sp. zn. 19 Co 12/2007 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2010 sp. zn. 22 Cdo 1411/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností, splňující i další formální náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť mají za to, že jimi došlo k porušení jejich základních práv garantovaných v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 1 Ústavy České republiky.

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2007 sp. zn. 19 Co 12/2007 byl změněn rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 30. 10. 2006 sp. zn. 14 C 134/2006 tak, že nově byla žaloba stěžovatelů na uložení povinnosti žalovanému k uzavření smlouvy o prodeji bytové jednotky zamítnuta. Dovolání stěžovatelů bylo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2010 sp. zn. 22 Cdo 1411/2008 zamítnuto, když Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovoláním napadený rozsudek krajského soudu je správný.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. Atribut subsidiarity ústavní stížnosti má jak dimenzi formální, tak dimenzi materiální. Na jedné straně se subsidiarita ústavní stížnosti odráží v požadavku vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež právní řád jednotlivci poskytuje, což nachází výraz v institutu nepřípustnosti ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Na druhé straně má princip subsidiarity i dimenzi materiální, z níž plyne, že důvodem subsidiarity jsou samotné kompetence Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), tedy orgánu, který poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci.

Jelikož napadenými rozhodnutími byla zamítnuta žaloba stěžovatelů jako de facto předčasná, když obecné soudy dospěly k závěru, že žalobě stěžovatelů není možno vyhovět (uložení povinnosti žalovanému k uzavření smlouvy o prodeji bytové jednotky), neboť doposud jim nebyla učiněna platná nabídka převodu bytové jednotky ze strany vlastníka, přičemž jejich nárok na učinění této nabídky doposud trvá (viz str. 7 rozsudku dovolacího soudu), nelze než ústavní stížnost stěžovatelů vzhledem k výše uvedenému považovat za nepřípustnou. Stěžovatelé iniciovali řízení, pro jehož zahájení však v době podání žaloby nebyly, vzhledem k absolutní neplatnosti nabídky převodu bytové jednotky, splněny podmínky předpokládané zákonem o vlastnictví bytů, přičemž Ústavní soud se ztotožňuje s právním hodnocením provedeným obecnými soudy. Jinak řečeno, nabídka vlastníka k převodu bytové jednotky je neúčinná; pokud vlastník nesplní svou zákonnou povinnost učinit stěžovatelům jako nájemcům nabídku převodu bytové jednotky dobrovolně, přičemž do té doby není oprávněn tuto bytovou jednotku převést, mohou se stěžovatelé žalobou domáhat jejího předložení, tj. existují jiné právní prostředky, skrze něž stěžovatelé můžou chránit svá práva (obdobně usnesení

sp. zn. I. ÚS 2594/09

ze dne 12. 10. 2009).

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud skrze soudce zpravodaje mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný (§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. června 2010

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj