Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 3270/09 ECLI:CZ:US:2010:4.US.3270.09.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint filed after ministerial rejection of appeal, ruling it untimely.

Numero d'incarto IV.ÚS 3270/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint, deeming it filed after the statutory deadline. The applicant argued that the deadline should run from the Ministry of Justice's refusal to file a legal appeal, but the court held the final remedy was the court decision itself. Consequently, the complaint was dismissed as untimely under the Constitutional Court Act.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 266 odst. 1 trestního řádu: A constitutional complaint is admissible only against the final remedy provided by law, which excludes a request for a legal appeal to the Supreme Court; therefore, the deadline for filing the constitutional complaint runs from the court decision, not from the minister's refusal to file the appeal.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility final remedy requirement statutory deadline calculation legal appeal rejection Constitutional Court Act

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je možné podat ústavní stížnost proti rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst.
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 266 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu
V ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že k podání stížnosti pro porušení zákona je oprávněn ministr (ministryně) spravedlnosti.
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu Ing. I. S., bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 10. června 2009, č.j. 21 PP 13/2009-177, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel podání navrhovatele, jímž navrhovatel tak učinil, aniž doložil právní zastoupení JUDr. P. J., advokátem, se domáhal zrušení shora značeného rozhodnutí.

Navrhovatel uvedl, že rozhodnutí o podmínečném propuštění obsahuje rovněž výrok III., jímž mu byla uložena povinnost nahradit v průběhu zkušební doby škodu, kterou trestným činem způsobil. Tato povinnost mu však nebyla stanovena ani v odsuzujícím rozsudku, když poškození uplatnili své nároky v konkurzním řízení.

Navrhovatel popsal, že se ihned po vyhlášení usnesení vzdal práva na stížnost proto, aby byl bez prodlení propuštěn. Následně se však kvůli zmíněnému výroku III. napadeného rozhodnutí obrátil na Ministryni spravedlnosti ČR se žádostí o podání stížnosti pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu. Jeho podnětu však nebylo vyhověno a jeho žádost byla odložena, o čemž byl navrhovatel vyrozuměn přípisem ze dne 8. října 2009, doručeným mu dne 16. října 2009. Navrhovatel tak má za to, že vyčerpal veškeré procesní prostředky, které mu zákon poskytuje, a proto se obrátil svým podáním na Ústavní soud.

Dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je možné podat ústavní stížnost proti rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona). Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

V ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že k podání stížnosti pro porušení zákona je oprávněn ministr (ministryně) spravedlnosti. Proto není možno považovat podnět ke stížnosti pro porušení zákona za opravný prostředek, který zákon k ochraně práva připouští. Pokud si tedy stěžovatel odvodil lhůtu k podání ústavní stížnosti nikoliv od doručení napadeného rozhodnutí soudu (23. června 2009), ale od doručení vyrozumění ministerstva spravedlnosti (16. října 2009) o tom, že nebyly shledány důvody k podání stížnosti pro porušení zákona, postupoval chybně.

S ohledem na uvedené skutečnosti je na podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí ze dne 10. června 2009 třeba hledět jako na návrh podaný po lhůtě stanovené v ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po zákonem o Ústavnímu soudu stanovené lhůtě pro jeho podání. Soudkyně zpravodajka tak učinila, aniž by navrhovatele vyzývala k odstranění vady podání (nedostatek právního zastoupení).

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. ledna 2010

JUDr. Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka