Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to meet statutory filing requirements and lack of legal representation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's request to annul the Supreme Administrative Court's decision dismissing a claim of judicial bias. The applicant, who had previously appeared before the Constitutional Court in over 70 cases without counsel, failed to file a complete and defect-free constitutional complaint within the statutory sixty-day period. The Court ruled that the applicant, having been repeatedly instructed of the mandatory requirement for legal representation and proper filing, could not be granted an extension of time to cure formal defects.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court must examine procedural prerequisites before substantive review; failure to file a complete complaint within the statutory period or without mandatory legal representation results in dismissal.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Z. A., proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2009, č. j. Nao 64/2009-89, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 12. 2009, domáhal se stěžovatel zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2009, č. j. Nao 64/2009-89, kterým byla odmítnuta námitka podjatosti, vznesená proti soudcům Městského soudu v Praze, jako opožděně podaná.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V daném případě k takovému závěru nedospěl, neboť předmětný návrh byl sepsán samotným stěžovatelem, který nebyl zastoupen advokátem, jak to vyžaduje zákon o Ústavním soudu.
V této souvislosti Ústavní soud dále vážil, zda případná výzva k odstranění vad podání v dodatečně stanovené lhůtě bude proporcionální z hlediska vztahu mezi základním právem navrhovatele na přístup k Ústavnímu soudu a trváním na splnění zákonných podmínek realizace tohoto práva ve lhůtách stanovených zákonem o Ústavním soudu.
Zákonná šedesátidenní lhůta stanovená § 72 zákona o Ústavním soudu je podle Ústavního soudu plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť v takovém případě je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří této zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.
V případě navrhovatele nelze odhlédnout od skutečnosti, že jako stěžovatel vystupoval v řízení před Ústavním soudem již ve více než sedmi desítkách projednávaných věcí a musel si být vědom, že v řízení před Ústavním soudem je vyžadováno povinné zastoupení advokátem včetně sepisu samotné ústavní stížnosti, neboť jak je Ústavnímu soudu známo, byl o tom v předchozích řízeních před Ústavním soudem opakovaně poučen. Naposledy tak Ústavní soud učinil ve věci navrhovatele vedené pod
sp. zn. III. ÚS 2615/09
, když navrhovateli adresoval výzvu k odstranění vad, která byla mu doručena dne 4. 11. 2009, tedy zjevně před podáním nyní projednávaného návrhu.
Ústavní soud v nyní projednávané věci již považoval za nadbytečné stěžovatele znovu formálně vyzývat k odstranění vad ústavní stížnosti za situace, kdy je z výše uvedeného patrné, že je velmi dobře informován o tom, jaké požadavky klade zákon na řádnou ústavní stížnost. Přesto však řádnou ústavní stížnost v zákonné šedesátidenní lhůtě nepodal.
Vzhledem k výše uvedenému proto soudci zpravodaji nezbylo než, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, za aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, návrh odmítnout.
Pokud jde o námitku podjatosti soudce JUDr. Pavla Rychetského, ta byla formulována jen in eventum, pro případ, že by mu příslušelo v souvislosti řízení o této stížnosti provedení jakéhokoliv úkonu, a jelikož ten nenastal, Ústavní soud se jí nezabýval.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.
V Brně dne 16. prosince 2009
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj