Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1851/09 ECLI:CZ:US:2009:1.US.1851.09.1 Generato dall'IA

Constitutional Court of Czech Republic ruled that applying new expropriation rules retroactively violated fair trial rights. The court found the lower court's decision unconstitutional and ordered its annulment.

Numero d'incarto I.ÚS 1851/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Parzialmente accolto (Partially Allowed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic annulled a regional court decision that ordered a company to pay enforcement costs based on new procedural rules. The applicant argued that applying these rules retroactively to proceedings started under the old law violated her right to legal certainty and fair trial. The court agreed, citing its own precedent that such retroactive application without intertemporal clauses infringes constitutional protections, and thus ruled the lower court's application of the new expropriation rules unconstitutional.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 89 exekučního řádu; čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod: The application of new enforcement rules retroactively to proceedings initiated under the old regime violates the right to a fair trial when it lacks intertemporal provisions, thereby infringing the principle of legal certainty.

Parole chiave

Generato dall'IA
retroactive application enforcement costs fair trial rights legal certainty intertemporal clauses constitutional review procedural law

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 89 exekučního řádu
K aplikaci § 89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
22 Co 198/2009-30 bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
§ 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu
Podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci.
§ 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Proto podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti zčásti vyhověl a podle ustanovení § 82 odst.
§ 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu
a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti zčásti vyhověl a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové.
§ 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

K aplikaci § 89 exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2007, na exekuční řízení zahájená v době účinnosti tohoto ustanovení

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Stanislava Balíka a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 29. července 2009

sp. zn. I. ÚS 1851/09

ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky - obchodní společnosti Servisní služby, s. r. o., se sídlem Kartouzská 200/4, Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2009 č. j. 22 Co 198/2009-30, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí, kterým soud prvního stupně po zastavení exekuce uložil stěžovatelce povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce, a dále ve věci stěžovatelčina návrhu na přiznání nákladů řízení.

Výrok

I. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2009 č. j. 22 Co 198/2009-30 bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Toto rozhodnutí se proto ruší.

III. Náhrada nákladů se stěžovatelce nepřiznává.

Odůvodnění

I. 1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 14. 7. 2009 se stěžovatelka domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí, neboť měla za to, že jím bylo porušeno její základní "právo na právní jistotu".

2. Ústavní stížnost je přípustná [§ 75 odst. 1 a contrario zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], byla podána včas a splňuje ostatní náležitosti vyžadované zákonem [§ 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala protiústavnost napadených rozhodnutí pro jejich rozpor se zásadou zákazu pravé retroaktivity. Je toho názoru, že za situace, kdy v zákoně č. 347/2007 Sb. absentují intertemporální ustanovení, je nutno všechna exekuční řízení zahájená před nabytím jeho účinnosti (tj. před dnem 1. ledna 2008) posuzovat hledisky dikce § 89 exekučního řádu ve znění platném a účinném do dne 31. prosince 2007. Proto jí jako oprávněné okresní soud neměl ukládat povinnost k úhradě nákladů exekučního řízení, neboť měl vycházet a jednat v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Ve všech případech, kdy byl návrh na exekuci podán za předchozí právní úpravy s tehdejší zákonnou povinností úhrady nákladů exekuce vždy povinným, nelze o nákladech rozhodovat jinak, než podle dřívější právní úpravy. Proto navrhla, aby Ústavní soud v záhlaví citovaná rozhodnutí svým nálezem zrušil. Zároveň navrhla, aby jí Ústavní soud přiznal náhradu nákladů za zastupování advokátkou v řízení před Ústavním soudem, a to v celkové výši 11 424 Kč.

4. K výzvě Ústavního soudu se k ústavní stížnosti nevyjádřil žádný z účastníků řízení.

5. Podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Souhlas s upuštěním od jednání byl účastníky poskytnut a od ústního jednání bylo upuštěno.

II. 6. Z odůvodnění napadeného usnesení Ústavní soud zjistil následující skutečnosti.

7. K odvolání stěžovatelky (oprávněné) proti výroku II usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 7. 10. 2008 č. j. 12 Nc 9105/2007-17, jímž okresní soud po zastavení exekuce uložil stěžovatelce povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi (JUDr. I. Švecové) náklady exekuce ve výši 4 165 Kč, Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví citovaným usnesením napadené usnesení ve výroku II potvrdil jako věcně správné. V odůvodnění mimo jiné konstatoval, že okresní soud za situace, kdy novela exekučního řádu provedená zákonem č. 347/2007 Sb. neobsahuje přechodná ustanovení pro ustanovení § 89, postupoval zcela správně, když aplikoval ustanovení exekučního řádu ve znění platném v době rozhodnutí, tzn. ve znění ode dne účinnosti novely (1. 1. 2008).

III. 8. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

9. Ústavní soud předesílá, že shodnou problematiku v právní věci téže stěžovatelky řešil již ve svém nálezu ze dne 5. 5. 2009

sp. zn. IV. ÚS 314/09

(N 110/53 SbNU 375). V tomto nálezu Ústavní soud konstatoval porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), když dospěl k závěru, že z pohledu ústavně konformní interpretace intertemporality založené novelou exekučního řádu provedenou zákonem č. 347/2007 Sb., jakož i ústavně konformní interpretace § 89 exekučního řádu, ve znění platném do 31. prosince 2007, je třeba výkon rozhodnutí uskutečňovaný na základě usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí vydaného před účinností zákona č. 347/2007 Sb. posoudit podle exekučního řádu ve znění platném a účinném do 31. prosince 2007. Z důvodů dále rozvedených v citovaném nálezu, jakož i v nálezech předešlých [např. nález

sp. zn. III. ÚS 1226/08

ze dne 9. 10. 2008 (N 170/51 SbNU 85) či nález

sp. zn. IV. ÚS 1903/07

ze dne 15. 1. 2008 (N 12/48 SbNU 127), dostupné též na http://nalus.usoud.cz] tak v případě, že je exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného, přičemž na straně oprávněného nelze shledat procesní zavinění za zastavení exekuce, nelze uložit úhradu nákladů exekučního řízení oprávněnému [obdobně viz nález

sp. zn. I. ÚS 969/09

ze dne 4. 6. 2009 (N 132/53 SbNU 665)].

10. Shora uvedené závěry se plně vztahují i na nyní projednávanou věc, Ústavní soud neshledal důvod se od závěrů citovaných v uvedeném nálezu odchýlit a v podrobnostech na ně plně odkazuje.

11. S ohledem na tuto skutečnost, kdy byla shodná problematika v právních věcech stěžovatelky řešena již v předešlých nálezech, nepovažuje Ústavní soud za vhodný postup právní zástupkyně stěžovatelky, která předložila obsahově totožnou ústavní stížnost (pouze s aktualizovanými údaji) jako ve zmíněných případech, aniž by v ní citovaná rozhodnutí Ústavního soudu nějakým způsobem reflektovala. Ze stejného důvodu není Ústavnímu soudu zřejmé, proč nebyl stěžovatelkou v ústavní stížnosti poskytnut souhlas s upuštěním od jednání ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, když musí být více než zjevné, že nelze od ústního jednání očekávat další objasnění věci. Ústavní soud by tak nemusel o jeho poskytnutí dodatečně písemnou výzvou žádat.

12. S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že Krajský soud v Hradci Králové napadeným usnesením porušil právo stěžovatelky na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny. Proto podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnosti zčásti vyhověl a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové.

13. Pokud jde o požadavek stěžovatelky, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem, Ústavní soud konstatuje, že neshledal podmínky pro postup podle § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, proto návrhu nevyhověl a náhradu nákladů za právní zastoupení v řízení před Ústavním soudem stěžovatelce nepřiznal.