Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1471/09 ECLI:CZ:US:2009:4.US.1471.09.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming unequal witness fee calculation based on income evidence.

Numero d'incarto IV.ÚS 1471/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a witness against a district court's decision to award him a witness fee. The witness argued that the court incorrectly calculated his lost earnings by rejecting a statistical office certificate and applying a minimum wage multiplier instead of his actual income. The court held that general courts have broad discretion in applying statutory regulations and that the complainant failed to provide the specific tax payment notice required by law, rendering his claim for unequal treatment unfounded.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; The Constitutional Court does not review the interpretation or application of simple law by ordinary courts unless there is an extreme inconsistency between legal conclusions and factual findings, and the complainant failed to prove his actual income with the legally required document.

Parole chiave

Generato dall'IA
witness fee calculation lost earnings compensation income evidence admissibility constitutional complaint dismissal ordinary court discretion tax payment notice requirement procedural equality violation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
§ 29 odst. 3 věty druhé vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod
1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým mu bylo přiznáno svědečné.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 13. července 2009 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti JUDr. R. O., zastoupeného Mgr. Marcelou Štraitovou, advokátkou, AK se sídlem Těsnohlídkova 9, 613 00 Brno, proti usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 3. 2009 sp. zn. 10 T 188/2008 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým mu bylo přiznáno svědečné.

Stěžovatel uvedl, že dne 11. 3. 2009 vypovídal jako svědek v trestní věci vedené proti obžalovanému JUDr. M. P. a po skončení výslechu uplatnil nárok na svědečné. Svůj aktuální denní příjem vyčíslil částkou 37 344,- Kč a v zákonné lhůtě doložil soudu výši svého příjmu výkazem Českého statistického úřadu za rok 2009, neboť daňové přiznání za předchozí rok dosud nepodal. Okresní soud v Karviné mu však na náhradě ušlé mzdy přiznal pouze částku 384,80 Kč podle § 29 odst. 3 věty druhé za středníkem vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy. Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že nezohledněním ztráty na jeho příjmech v plné výši soud při stanovení výše svědečného pochybil, a poukázal na to, že předsedkyně senátu k dotazu stěžovatele v den hlavního líčení doložení příjmů výkazem Českého statistického úřadu připustila. Stěžovatel měl rovněž za to, že pokud soud následně změnil názor, měl o tom stěžovatele poučit a umožnit mu uplatnit svá práva nejméně v rozsahu, jak umožňuje vyhláška.

Z napadeného usnesení Okresního soudu v Karviné připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že soud přiznal stěžovateli svědečné za účast u hlavního líčení ve výši 4 024,80 Kč, z čehož náklady na cestové činily 3 640,- Kč a náhrada na výdělku 384,80 Kč. Okresní soud neuznal vstupní dotazník pro Český statistický úřad za doklad prokazující výši základu daně z příjmů svědka, kterým je podle vyhlášky č. 37/1992 Sb. platební výměr orgánu vykonávajícího správu daně, a uvedl, že svědek mohl prokázat výši základu daně z příjmu fyzických osob platebním výměrem za rok 2007, pokud ke dni výslechu daňové přiznání za rok 2008 nepodal. Podle ustanovení § 29 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb. tak stěžovateli náležel na náhradě za ztrátu na výdělku osminásobek částky odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele a poté rozhodl, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Rámec, ve kterém obecné soudy vykonávají nezávisle svoji činnost, a obecné podmínky ingerence Ústavního soudu do jejich rozhodování Ústavní soud opakovaně formuluje ve své rozhodovací činnosti tak, že pouze v případě, kdy právní závěry soudu jsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývají, je možné považovat takové rozhodnutí za odporující čl. 36 odst. 1 Listiny, resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy. V projednávaném případě však Ústavní soud žádnou kolizi právních závěrů soudu s pravidly stanovenými podzákonným předpisem při přiznání svědečného neshledal.

Námitku stěžovatele, že předsedkyně senátu nejprve ústně připustila doložení příjmů svědka výkazem pro Český statistický úřad a poté předložený výkaz nezohlednila, nepovažoval Ústavní soud za relevantní. Ústavní soud neposuzuje výklad a následnou aplikaci jednoduchého práva obecnými soudy a do procesu rozhodování obecných soudů zasahuje pouze, pokud by výklad zákona (v ojedinělých a výjimečných případech i podzákonné normy) byl v extrémním rozporu s požadavky ústavnosti. K takovému pochybení však v projednávané věci nedošlo. Ústavní soud vzal za rozhodující, že stěžovatel, ač řádně okresním soudem poučen, svůj příjem způsobem požadovaným vyhláškou č. 37/1992 Sb. neprokázal. Návrhu stěžovatele, aby kasačním nálezem přiměl obecný soud k postupu, který jde mimo meze podzákonné normy, Ústavní soud nemohl vyhovět a z tohoto důvodu tak považoval provedení důkazu zvukovým záznamem z hlavního líčení za nadbytečné.

Ústavní soud považoval za neopodstatněné i tvrzení stěžovatele o porušení čl. 37 odst. 3 Listiny, neboť v projednávané věci neshledal nic, co by porušení rovnosti účastníků řízení nasvědčovalo.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 13. července 2009

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu