Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 138/09 ECLI:CZ:US:2009:2.US.138.09.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because ordinary appeal was filed first, violating exhaustion of remedies principle.

Numero d'incarto II.ÚS 138/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by J. H. against a regional court decision. The applicant argued for the removal of a judge's bias and incomplete trial proceedings, but had simultaneously filed a regular appeal with identical arguments. The court ruled that the regular appeal constitutes the final legal remedy, making the constitutional complaint inadmissible under the principle of subsidiarity.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all ordinary or extraordinary legal remedies, including a pending appeal.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies subsidiarity principle constitutional complaint legal remedy ordinary appeal inadmissible complaint final remedy

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon")].
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona
Pro souběžně podané dovolání byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti J. H., zastoupeného JUDr. Lenkou Faltýnovou, advokátkou, se sídlem v Domažlicích, proti usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 9 To 454/2008 ze dne 6. listopadu 2008, a rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 7 T 215/2006 ze dne 28. května 2008, za účasti 1) Krajského soudu v Plzni a 2) Okresního soudu v Karlových Varech, jako účastníků řízení, a 1) Krajského státního zastupitelství v Plzni a 2) Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou telefaxem a elektronicky dne 20. ledna 2009 a k poštovní přepravě 22. ledna 2009 a na výzvu Ústavního soudu doplněnou podáním ze dne 27. února 2009, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

2. Ústavní soud je vždy povinen nejprve zkoumat splnění formálních - procesních náležitostí k vyřešení otázky, zda je ústavní stížnost způsobilá k meritornímu projednání.

3. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto procesního prostředku ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Podle tohoto principu se lze u Ústavního soudu domáhat ochrany ústavnosti v konkrétní věci jen tehdy, pokud byly vyčerpány veškeré procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení [srov. § 72 odst. 3 ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon")].

4. V doplnění ústavní stížnosti stěžovatel mimo jiné sdělil, že proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dne 23. ledna 2009 dovolání. Z přiložené kopie předmětného dovolání Ústavní soud zjistil, že obsahuje argumenty totožné s těmi, jež obsahuje ústavní stížnost - tj. účast podjaté soudkyně a provedení části hlavního líčení v nepřítomnosti stěžovatele. Dotazem u soudu prvého stupně pak Ústavní soud zjistil, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo stěžovateli doručeno dne 24. listopadu 2008, a dovolání bylo stěžovatelem skutečně podáno k poštovní přepravě dne 23. ledna 2009 a doručeno soudu prvého stupně 26. téhož měsíce.

5. Lze tedy uzavřít, že stěžovatel souběžně s ústavní stížností řádně podal i dovolání, které je v rozhodovací činnosti Ústavního soudu považováno za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně práva poskytuje, a to především v situaci, kdy je tohoto prostředku skutečně využito. I v důsledku tohoto prostředku je totiž možné domoci se ochrany základních práv a svobod, neboť tyto jsou pod ochranou soudní moci jako celku (čl. 4 Ústavy České republiky). Do doby než Nejvyšší soud rozhodne o dovolání přitom zásadně nemůže Ústavní soud v téže věci zasahovat. Z tohoto důvodu je ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu nepřípustná.

6. Pro souběžně podané dovolání byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. března 2009

JUDr. Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj