Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 209/09 ECLI:CZ:US:2009:3.US.209.09.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed due to failure to comply with mandatory attorney representation and formal submission requirements.

Numero d'incarto III.ÚS 209/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint because the submission failed to meet formal requirements under the Constitutional Court Act. The applicant argued for the annulment of lower court decisions regarding her pension calculation, but her filing lacked the mandatory representation by a lawyer and a power of attorney. Consequently, the court issued a formal objection and set a deadline for correction, which the applicant failed to meet, leading to the rejection of the complaint.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with the mandatory requirement of representation by a lawyer and the submission of a power of attorney.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court Act mandatory lawyer representation formal admissibility requirements power of attorney inadmissible constitutional complaint procedural defect pension calculation dispute

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 10. března 2009, soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, mimo ústní jednání, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MgA. K. Š., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. října 2008 sp. zn. 3 Ads 70/2008 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. prosince 2007 sp. zn. 3 Cad 31/2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka podáním Ústavnímu soudu ze dne 26. ledna 2009 se domáhala zrušení výše uvedených rozhodnutí, jimiž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ") ze dne 2. března 2007 č. j. X. Tímto rozhodnutím přiznala ČSSZ stěžovatelce starobní důchod v nižší výměře než činila zákonná výměra.

Stěžovatelka namítala, že Nejvyšší správní soud konstatoval, že sice byly chybně zadány koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (1986, 1987, 1989, 1991, 1993 2x, 1995), ale předchozí rozhodnutí soudu nezrušil. Dále namítala, že byl nesprávně stanoven zápočet doby pojištění získané po vzniku nároku, nebyla zohledněna výchova nezl. dítěte J. Š., atd.

Stěžovatelka navrhla zrušení napadených rozhodnutí Ústavním soudem, neboť jimi byla porušena Listina základních práv a svobod a považuje je za nespravedlivé.

Dle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Podání také zjevně nebylo sepsáno advokátem a nebyla k němu přiložena plná moc zvolenému advokátovi. Protože šlo o podání nesplňující formální podmínky ústavní stížnosti předepsané zákonem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), byly stěžovatelce její formální vady vytknuty a současně jí byla stanovena, pod následky plynoucími z ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, lhůta k odstranění vad podání v trváni 20 dnů.

Výzva k odstranění vad, jak je o ní zmínka, byla stěžovatelce doručena 7. února 2009 a ve lhůtě stanovené Ústavním soudem (tj. do 28. února 2009) na ni reagovala, vytknuté vady neodstranila. Ústavnímu soudu nezbylo, než ve věci rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 10. března 2009

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj