Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 3136/08 ECLI:CZ:US:2009:3.US.3136.08.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of remedies regarding state compensation claim delay.

Numero d'incarto III.ÚS 3136/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the applicant's complaint against the inactivity of the Ministry of Justice regarding a state compensation claim. The applicant argued that the six-month statutory deadline for filing a court claim had expired due to the ministry's delay, violating their right to a hearing. The court ruled that the applicant failed to exhaust available legal remedies by filing a court action within the required six months before seeking constitutional relief.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.; § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights, establishing the principle of subsidiarity and the requirement to utilize ordinary judicial remedies before turning to the Constitutional Court.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies subsidiarity principle state compensation claim constitutional complaint inadmissibility statutory deadline compliance

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný, nestanoví-li zákon jinak [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
Stěžovatel tak před podáním ústavní stížnosti neučinil, pročež v daném ohledu nedostál požadavku vyjádřenému v § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.
V návaznosti na řečené nutno připomenout, že dle § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, "Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.", přičemž dle § 15 odst.
§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 14. ledna 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele Ondřej MAŠTÁLKA COMPUTING se sídlem Preslova č. 2213/5, 150 00 Praha 5, zastoupeného Mgr. Bc. Ladislavem Kočkou, advokátem se sídlem Václavské nám. 12/777, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti jinému zásahu veřejné moci, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností napadl stěžovatel nečinnost Ministerstva spravedlnosti, týkající se vyřízení jeho žádosti o náhradu škody, uplatněné na základě zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jež je vedena pod sp. zn. 592/2008. Vzhledem k tomu, že od 4. března 2008 ministerstvo na jeho žádost nereagovalo, cítí se být stěžovatel dotčen ve svém ústavně zaručeném základním právu na projednání věci bez zbytečných průtahů (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), resp. v přiměřené lhůtě (čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Proto se domáhal, aby Ústavní soud vydal nález, jímž by Ministerstvu spravedlnosti uložil nepokračovat v průtazích v předmětné věci a neprodleně v ní jednat.

Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný, nestanoví-li zákon jinak [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Dle § 75 odst. 1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

V tomto ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná (čl. 4 Ústavy ČR). Smysl a účel této zásady reflektuje maximu, dle níž ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice. Ústavní soud představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních (srov. kupř. nález

sp. zn. III. ÚS 117/2000

).

V návaznosti na řečené nutno připomenout, že dle § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, "Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.", přičemž dle § 15 odst. 2 téhož zákona "Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen". Stěžovatel tak před podáním ústavní stížnosti neučinil, pročež v daném ohledu nedostál požadavku vyjádřenému v § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Proto bylo o návrhu rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2009

Pavel Holländer

soudce zpravodaj