Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding police dismissal of criminal report as no right to prosecution exists.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by EUTECH a.s. against the Supreme Public Prosecutor's Office's rejection of the complainant's protest. The complainant argued that the police dismissal of his criminal report violated his fundamental rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms and the European Convention on Human Rights. The Court ruled that the state's decision on whether to prosecute is a matter between the state and the alleged offender, and no constitutional right exists to demand that another person be criminally prosecuted.
Regesto Legislator
Generato dall'IAArt. 36 odst. 1 Listiny; čl. 6 EÚV: The state's decision on whether to prosecute is a matter between the state and the alleged offender, and no constitutional right exists to demand that another person be criminally prosecuted.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele: EUTECH akciová společnost, se sídlem Šternberk, Nádražní 1, zastoupeného JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem Olomouc, Riegrova 12, proti usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 24. 7. 2008, čj. 8 VZN 709/2008 - 5, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Vrchního státního zastupitelství, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení policejního orgánu Policie ČR, Správy Jihomoravského kraje, SKPV Brno ze dne 25. 6. 2008, ČTS: PJM-352-20/TČ-2008-03-KR, o odložení věci podle § 159a odst. 1 TrŘ.
V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že podal trestní oznámení na Ing. L. M., v jehož jednání shledal znaky skutkové podstaty pokusu trestného činu podvodu podle § 250 TrZ. V jednání jeho matky A. M. spatřoval znaky trestného činu zatajování věci podle § 254 TrZ. Tím, že Vrchní státní zastupitelství zamítlo jeho stížnost proti usnesení Policie ČR o odložení věci, porušilo základní právo stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Z ústavní stížnosti a připojeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že usnesením policejního orgánu Policie ČR, Správy Jihomoravského kraje, SKPV Brno ze dne 25. 6. 2008, ČTS: PJM-352-20/TČ-2008-03-KR, byla odložena věc, v níž byla podána, dne 10. 3. 2008, u Městského státního zastupitelství v Brně a dne 7. 4. 2008 u výše uvedeného policejního orgánu, trestní oznámení společnosti EUTECH, a. s. na Ing. L. M. a jeho matku A. M. pro podezření ze spáchání pokusu trestného činu podvodu podle § 8 odst. 1, § 250 odst. 1, 4 TrZ, případně trestného činu zatajení věci podle § 254 odst. 1, 2 TrZ.
Shora označeným usnesením Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 24. 7. 2008 byla stížnost stěžovatele proti napadenému usnesení Policie ČR zamítnuta, neboť byla shledána nedůvodnou. Z odůvodnění vyplývá, že právní závěry policejního orgánu o tom, že jednáním Ing. L. M. nebyly naplněny znaky trestného činu podvodu, jsou správné.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR je Ústavní soud oprávněn rozhodovat o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Podle § 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem ČR.
Ústavní soud již dříve judikoval, že: "z čl. 39 a čl. 40 odst. 1 Listiny lze dovodit charakteristický znak moderního právního státu, podle kterého vymezení trestného činu, stíhání pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu. Stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. Úprava těchto otázek v trestním řádu o dané věci tyto zásady neporušuje a žádné základní právo stěžovatele na takový druh "satisfakce v ústavní rovině ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR nezakládá", viz usnesení
sp. zn. II. ÚS 361/96
, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 7, Praha, C.H.BECK 1997, str. 343 a násl. Jinak vyjádřeno, ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána, neexistuje.
Přijímání a prověřování trestních oznámení upravuje trestní řád v ustanoveních § 158 a násl. Pokud dojde státní zástupce nebo policejní orgán k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, věc usnesením odloží, pokud není namístě vyřídit věc jinak (§ 159a odst. 1 TrŘ). Usnesení o odložení věci se doručuje poškozenému, který může proti usnesení podat stížnost. Při prověřování trestních oznámení postupují orgány činné v trestním řízení podle zásady oficiality, to znamená, že musí z vlastní iniciativy učinit všechna potřebná opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů v souladu s ustanovením § 158 odst. 1 TrŘ. V dané věci bylo konstatováno, že nebyly naplněny znaky trestného činu podvodu a věc byla odložena.
Podle názoru Ústavního soudu a v souladu s jeho judikaturou způsob prověřování oznámení o skutečnostech svědčících o tom, že byl spáchán trestný čin, nelze z pohledu ústavněprávního zahrnout pod základní práva zaručená čl. 36 Listiny. Z toho důvodu byla ústavní stížnost stěžovatele, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. prosince 2008
Ivana Janů
předsedkyně I. senátu Ústavního soudu