Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2618/08 ECLI:CZ:US:2008:3.US.2618.08.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded due to lack of specific constitutional arguments.

Numero d'incarto III.ÚS 2618/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint as obviously unfounded without a hearing. The applicant alleged violations of Article 6 of the ECHR regarding a restitution claim against a legal entity that had dissolved without a successor. The court found the complaint lacked specific constitutional arguments, offering only a general reference to the ECHR, which rendered it procedurally inadmissible under the relevant statute.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is deemed obviously unfounded and rejected if it lacks specific constitutional arguments or concrete legal objections, containing only general references to international treaties.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint obviously unfounded lack of specific arguments Article 6 ECHR restitution claim dissolved legal entity procedural inadmissibility

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že je považuje za protiústavní a vydaná v rozporu s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelky Dr. J. K., zastoupené JUDr. Romanem Hejdukem, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská 27, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 7. 2008 č. j. 28 Cdo 2434/2008-274 a Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 12. 2007 č. j. 24 Co 496/2007-258, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že je považuje za protiústavní a vydaná v rozporu s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. Vyslovila přesvědčení, že soudy v řízení o uplatněném restitučním nároku porušily její právo na spravedlivý proces, postupovaly v rozporu s občanským soudním řádem, ohrozily její majetkové nároky a právo na ochranu vlastnictví. Poukázala na rozhodnutí Pozemkového úřadu v Semilech, který zamítl její restituční nárok dle zákona o půdě, a vzhledem k okruhu účastníků před správním orgánem označila i tyto v žalobě u soudu. U soudu pak bylo konstatováno, že státní podnik Zelenina, dříve vlastník požadovaných nemovitostí a také účastník předcházejícího řízení, zanikl bez právního nástupce a předmětné nemovitosti byly likvidátorem již v průběhu řízení před Pozemkovým úřadem prodány. Okresní soud zastavil řízení proti žalovanému s. p. Zelenina, rozhodl o nákladech řízení a odvolací soud jeho usnesení potvrdil. Poněvadž s postupem soudů nesouhlasila, podala proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové dovolání, které bylo Nejvyšším soudem zamítnuto. Proto se domáhá zrušení označených rozhodnutí Ústavním soudem.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených usnesení zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud s odkazem na nepochybné zjištění, že v žalobě označená právnická osoba zanikla bez právního nástupce (ke dni 7. 12. 2004), na zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, jakož i na § 107a občanského soudního řádu, opodstatněně dovolání žalobkyně (nyní stěžovatelky) zamítl s tím, že odvolací soud rozhodl správně, když věcně správné usnesení soudu I. stupně o zastavení řízení podle § 107 odst. 1 občanského soudního řádu potvrdil. Na obsah odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu možno v dalším odkázat. Lze dodat, že ústavní stížnost proti usnesení dovolacího soudu postrádá konkrétní výtky či ústavně právní argumentaci - v tomto směru obsahuje pouze povšechný odkaz na čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2008

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu