Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2871/08 ECLI:CZ:US:2008:3.US.2871.08.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as manifestly unfounded due to applicant's failure to calculate litigation costs as required by court.

Numero d'incarto III.ÚS 2871/08
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint as manifestly unfounded. The applicant challenged the district court's refusal to award litigation costs, arguing it violated constitutional rights and lacked legal basis for the cost calculation request. The court found no violation because the applicant ignored the court's summons to calculate costs, which legally justified the court's decision to rule on costs without a hearing.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is manifestly unfounded if the court finds no interference with fundamental rights or freedoms, as the applicant's failure to comply with procedural summons to calculate costs justified the lower court's decision without a hearing.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint litigation costs manifestly unfounded procedural summons administrative procedure failure to comply court order

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 37 odst. 1 soudního řádu správního
Lze dodat, že podle § 37 odst. 1 soudního řádu správního účastníci řízení mohou činit své úkony jakoukoli formou, pokud zákon jejich určitou formou nestanoví.
§ 57 odst. 1 soudního řádu správního
§ 60 odst. 1 a 7 soudního řádu správního
1, § 60 odst. 1 a 7 soudního řádu správního].

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele Ing. Ondřeje Komedy, Nový Bor, B. Egermanna 275, správce konkurzní podstaty úpadce Stavební podnik Ralsko, a. s. se sídlem Česká Lípa, Dubická 970, zastoupeného JUDr. Romanem Kozlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Žitná 47, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 30. 9. 2008 č. j. 59 Ca 49/2007-23, 59 Ca 50/2007-22 a 59 Ca 54/2007-23, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel cestou ústavní stížnosti brojil proti části výše označených rozsudků, jimiž Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, zrušil rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem č. j. 1801/07-1500 ze dne 14. 2. 2007 a Finančního úřadu v České Lípě ze dne 23. 8. 2006 č. j. 58758/06-172910/5824, rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem č. j. 1891/07-1500 ze dne 14. 2. 2007 a rozhodnutí Finančního úřadu v České Lípě č. j. 58374/06/172910/5824 ze dne 12. 9. 2006, jakož i rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 5. 4. 2007 č. j. 4498/07-1500 a Finančního úřadu v České Lípě č. j. 68658/06/172910/5824 ze dne 17. 10. 2006 a č. j. 73759/06/172910/5824 ze 7. 11. 2006, rozhodl o nákladech účastníků tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu a věci vrátil k dalšímu řízení žalovanému, tj. Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem. Dle přesvědčení navrhovatele soud ve výroku o nákladech řízení rozhodl v rozporu s právy, zakotvenými v čl. 2 odst. 2, v čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky, když mu náhradu nákladů řízení nepřiznal přesto, že z obsahu spisu mohl jejich rozsah a výši zjistit a pokud jde o vyčíslení nákladů, jak soud požadoval, pak žádné právní ustanovení jej k takové výzvě neopravňuje a již vůbec ne pod právním důsledkem nepřiznání náhrady nákladů řízení. Proto navrhl, aby Ústavní soud stížností napadené výroky o nákladech řízení zrušil.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí - výroků o nákladech řízení, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. V odůvodnění rozsudků soud vyložil důvody, pro které úspěšnému žalobci v řízení o podané žalobě proti rozhodnutím správního orgánu náhradu nákladů řízení nepřiznal. Lze dodat, že podle § 37 odst. 1 soudního řádu správního účastníci řízení mohou činit své úkony jakoukoli formou, pokud zákon jejich určitou formou nestanoví. Předseda senátu může vždy uložit, aby úkon byl proveden písemně nebo ústně do protokolu. Jak vyplývá z obsahu rozhodnutí i obsahu návrhu, byl stěžovatel vyzván k vyčíslení nákladů řízení, na výzvu soudu nereagoval - nedbal jeho pokynů ke sdělení výše vynaložených nákladů v řízení, a proto o nich soud opodstatněně v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé bez nařízeného jednání rozhodl tak, jak ve výrocích rozsudků v odst. II. obsaženo [§ 37 odst. 1, § 57 odst. 1, § 60 odst. 1 a 7 soudního řádu správního].

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2008

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu