Constitutional complaint dismissed for failure to meet mandatory attorney representation requirements under the Constitutional Court Act.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint because the filing failed to comply with mandatory procedural requirements. Specifically, the applicant did not engage a lawyer as required by the Constitutional Court Act and failed to rectify this defect within the prescribed 30-day period. Consequently, the court ruled that the complaint was inadmissible due to the applicant's inability to secure legal representation.
Regesto Legislator
Generato dall'IAZákon o Ústavním soudu § 30 odst. 1; § 43 odst. 1 písm. a): A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by a lawyer and does not remedy this defect within the statutory time limit.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 5. září 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu A. H., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 30. června 2008 elektronické podání navrhovatele nadepsané jako ,,Ústavní stížnost" a směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 5. 2008 sp. zn. 29 Ca 79/2008. Uvedené podání nesplňovalo náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zejména chybělo povinné zastoupení advokátem ve smyslu ust. § 30 odst. 1 cit. zákona. Stěžovatel byl přípisem Ústavního soudu ze dne 16. července 2008 vyzván k odstranění vad návrhu ve lhůtě 30ti dnů od doručení výzvy a poučen i o možnosti obrátit se ve věci určení advokáta na Českou advokátní komoru. Přípis Ústavního soudu byl stěžovateli doručen dne 22. července 2008.
Elektronickým podáním ze dne 21. srpna 2008 stěžovatel Ústavnímu soudu sdělil, že se mu nepodařilo odstranit nedostatek povinného zastoupení ve smyslu ust. § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Zároveň stěžovatel požádal Ústavní soud o přidělení advokáta nebo o pokračování v řízení, aniž by byl stěžovatel zastoupen.
Ústavní soud ve své judikatuře v minulosti vysvětlil - viz např. usnesení
sp. zn. III. ÚS 296/97
, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení, svazek 10, usn. č. 20, str. 411- 412, blíže viz i argumentaci in Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V. Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001, str. 106 a násl.), z jakých důvodů je vyloučeno, aby stěžovatelům sám právního zástupce ustanovil. Poněvadž navrhovatel vady návrhu ve výše uvedené lhůtě neodstranil, zejména nesplnil povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. září 2008
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj