Constitutional complaint dismissed due to failure to file within the mandatory 60-day deadline. The court ruled the deadline is rigid and cannot be extended. The complaint was rejected because it was submitted late. The court held that the 60-day limit is mandatory and cannot be extended. The complaint was rejected because it was submitted late. The court held that the 60-day limit is mandatory and cannot be extended.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by M. S. against a regional court decision regarding the delegation of jurisdiction. The applicant argued for a specific procedural order, but the court found the filing date to be outside the statutory limit. The court ruled that the 60-day deadline for filing a constitutional complaint is mandatory and cannot be extended or waived.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: The deadline for filing a constitutional complaint is mandatory and cannot be extended or waived by the court.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 2. září 2008 o ústavní stížnosti M. S., zastoupeného JUDr. Milanem Teleckým, advokátem, AK se sídlem Revoluční 48, 430 01 Chomutov, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2003 sp. zn. 12 To 93/2003 s návrhem přikázat soudům, "aby bez zbytečných průtahů rozhodly o návrhu na delegaci" takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy.
Ústavní stížnost byla podána opožděně, neboť z vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 33 T 79/2002 je patrno, že naříkané rozhodnutí odvolacího soudu bylo stěžovateli doručeno již dne 17. 6. 2003.
Stěžovatel (zastoupen jiným advokátem než v současném řízení) domáhal se kasace téhož rozhodnutí odvolacího soudu ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 7. 2008; i tento návrh musil být pro opožděnost odmítnut. Na odůvodnění usnesení, jímž se tak stalo (
IV. ÚS 1638/08
z 9. 7. 2008), Ústavní soud odkazuje dodávaje nyní toliko, že neobstojí-li z hlediska včasnosti návrh na zrušení rozhodnutí učiněného obecným soudem ve věci samé, nemůže tím spíše být za včasný uznán požadavek navrhující přikazovací výrok (odst. I. petitu) upínající se k procesu, jenž vydání tohoto rozhodnutí předcházel.
Nezbylo tedy, než ústavní stížnost, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 2. září 2008
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj