Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2815/07 ECLI:CZ:US:2008:4.US.2815.07.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses claim that exequatur costs order violates equality and judicial independence.

Numero d'incarto IV.ÚS 2815/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by a court bailiff regarding an order to pay execution costs. The bailiff argued that the lower courts' decision violated the principle of equality and his judicial independence by treating him like a judge. The court rejected these claims, citing its established precedent that bailiffs are not judges and that such cost orders do not infringe upon constitutional rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 of the Act on the Constitutional Court; The Constitutional Court is bound by its own plenary opinions and dismisses complaints alleging violations of equality or judicial independence regarding bailiffs' cost orders when such complaints contradict established case law.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court execution costs court bailiff judicial independence principle of equality precedent binding dismissed complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 paragraph 2 letter a) of the Act on the Constitutional Court
Article 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 1 paragraph 1 in conjunction with Article 82 paragraph 1 of the Constitution
Section 268 paragraph 1 letter e) of the Civil Procedure Code
23/06 a k závěrům obecných soudů, pokud tyto v případě zastavení exekuce podle § 268 odst.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
Plenary Opinion Pl. ÚS-st. 23/06 of 12.9.2006
Plenary Opinion Pl. ÚS 8/06 of 1.3.2007
IV. ÚS 928/07
Constitutional Court dismisses ex-executor's claim that stopping execution violates fair trial and equality principles.
II. ÚS 1523/07
Constitutional Court dismisses repeated constitutional complaints as clearly unfounded due to established precedent.
IV. ÚS 2225/07
Constitutional Court dismisses complaint that awarding execution costs to executor violates equality and judicial independence.
IV. ÚS 2226/07
Constitutional Court dismisses exector's claim of violated independence regarding court costs award.
II. ÚS 2472/07
Constitutional Court dismisses appeal claiming exequatur costs violate equality and judicial independence.
III. ÚS 2727/07
Constitutional Court dismisses complaint as unfounded regarding judicial executor's material independence compared to judges.
I. ÚS 2814/07
Constitutional Court dismisses exexecutor's claim that stopping execution for lack of funds violates equality and judicial independence.
II. ÚS 150/04
Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding exequatur costs allocation to enforcement officer. Exequatur officer is a trader, not an employee, bearing business risks.
III. ÚS 118/05
Constitutional Court dismisses ex-executor's claim as manifestly unfounded under Article 43(2)(a) of the Constitutional Court Act.
III. ÚS 158/05
Constitutional Court dismissed constitutional complaint regarding enforcement costs and judicial officer discrimination claims.
II. ÚS 313/05
Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding refusal of litigation costs in execution proceedings. Stewardship costs deemed not purposeful due to failed asset discovery. Vigilantibus iura principle applied to reject claim.
III. ÚS 613/05
Constitutional Court dismisses ex-executor's claim that enforcement costs violate fundamental rights when enforcement is suspended due to debtor's insolvency.
IV. ÚS 180/06
Constitutional Court dismisses exexecutor's complaint on enforcement costs due to business risk and lack of fault.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného, v právní věci stěžovatele Romana Vytejčka, soudního exekutora, se sídlem v Praze, Hostivařská 1109, zastoupeného JUDr. Stanislavem Vytejčkem, advokátem se sídlem v Benešově, Hráského 406, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2007 č. j. 22 Co 194/2007-35 a výroku II. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 1. 2006 č. j. Nc 11984/2004-17, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 30. 10. 2007 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel po Ústavním soudu domáhal, aby vyslovil, že: "Uložení povinnosti platit náklady exekuce povinnému v souvislosti se zastavením exekuce je porušením zásady rovnosti vyjádřené v čl. 1 Listiny základních práv. Soudní exekutor má při výkonu exekuční činnosti postavení soudce. Takovéto rozhodnutí je tedy zároveň zásahem do soudcovské nezávislosti zaručené čl. 82 odst. 1 Ústavy.", aby zrušil výrok II. v záhlaví uvedeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále jen "obvodní soud"), resp. aby zrušil v záhlaví nadepsané usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud"). Obvodní soud napadaným usnesením ze dne 10. 1. 2006 v exekuční věci oprávněného Lesy hl. m. Prahy proti povinné obchodní společnosti Česká pila, spol. s r. o., pod výrokem I. zastavil exekuci nařízenou usnesením obvodního soudu ze dne 24. 5. 2004 č.j. Nc 11984/2004-6, pod výrokem II. uložil povinné nahradit stěžovateli náklady exekuce ve výši 5.508,50 Kč, pod výrokem III. upravil právo účastníků na náhradu nákladů řízení. Městský soud napadaným usnesením ze dne 19. 9. 2007 k odvolání stěžovatele usnesení obvodního soudu ze dne 10. 1. 2006 ve výroku o nákladech exekuce pod bodem II. potvrdil a stanovil právo účastníků na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Stěžovatel se domníval, že vydáním napadaných usnesení obecných soudů došlo k porušení ustanovení čl. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel předložil výtky v obdobném, resp. ve shodném rozsahu a smyslu, jak již učinil ve svých četných předchozích ústavních stížnostech, např. v těch, o nichž Ústavní soud jednal pod

sp. zn. IV. ÚS 928/07

,

II. ÚS 1523/07

,

IV. ÚS 2225/07

,

IV. ÚS 2226/07

,

II. ÚS 2472/07

,

III. ÚS 2727/07

, a pod

sp. zn. I. ÚS 2814/07

. V rámci stížnostní argumentace tak stěžovatel, stručně shrnuto, vyslovil výhrady ke stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2006 sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06 a k závěrům obecných soudů, pokud tyto v případě zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, při nezjištěném procesním zavinění oprávněného na výsledku exekuce ukládají povinnost hradit náklady soudního exekutora povinnému.

II. Ústavní soud poté přistoupil k přezkumu napadených rozhodnutí obecných soudů z hlediska tvrzených porušení ústavně zaručených práv stěžovatele a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud se otázkou postavení exekutora a jeho nároky na uhrazení nákladů exekuce zabýval již v řadě svých rozhodnutí (viz např. usnesení

sp. zn. II. ÚS 150/04

,

sp. zn. III. ÚS 118/05

,

sp. zn. III. ÚS 158/05

,

sp. zn. II. ÚS 313/05

,

sp. zn. III. ÚS 613/05

,

sp. zn. IV. ÚS 180/06

,

sp. zn. IV. ÚS 602/06

). K problematice náhrady nákladů exekuce považoval Ústavní soud za potřebné se explicitně vyjádřit i ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2006, sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06 (dostupné také na www.judikatura.cz), jímž současně sjednotil svoji předcházející ne zcela jednotnou judikaturu. V uvedeném stanovisku vyjádřený názor byl následně potvrzen v nálezu ze dne 1. 3. 2007

sp. zn. Pl. ÚS 8/06

(dostupný také na www.judikatura.cz). Závěry pléna Ústavního soudu je IV. senát Ústavního soudu vázán.

Ústavní soud obdobné ústavní stížnosti totožného stěžovatele posuzoval již mnohokrát (více než třicet ústavních stížností; z poslední doby viz např.

sp. zn. IV. ÚS 928/07

,

sp. zn. II. ÚS 1523/07

,

sp. zn. IV. ÚS 2225/07

,

sp. zn. IV. ÚS 2226/07

,

sp. zn. II. ÚS 2472/07

,

sp. zn. III. ÚS 2727/07

,

sp. zn. I. ÚS 2814/07

), nyní zkoumaná ústavní stížnost tak představuje "další v řadě" obsahově a argumentačně obdobných podání téhož stěžovatele.

Jak plyne z rozhodnutí o předchozích věcech stěžovatele a z obsahu jeho ústavní stížnosti, stěžovatel byl se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2006 sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06 a s tím spojenou judikaturou Ústavního soudu seznámen. Za situace, kdy je podávána ústavní stížnost stejného obsahu, a důvody rozhodování Ústavního soudu jsou stěžovateli známy z nemála Ústavním soudem mu odmítnutých podání (viz výše), pokládá Ústavní soud za zcela postačující tam užitou argumentaci již opětovně nerozvádět a bez dalšího na ni, jakožto na argumentaci obsahující závěry, od nichž IV. senát Ústavního soudu nenalézá příčin se odchylovat, odkázat.

Ústavnímu soudu tedy s ohledem na výše uvedené nezbývá než uzavřít, že neshledal existenci neoprávněného zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele, proto projednávanou ústavní stížnost v této části odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Součást napadaného rozhodnutí městského soudu tvořil taktéž výrok určující právo účastníků na náhradu nákladů odvolacího řízení. Jelikož Ústavní soud nezjistil žádnou skutečnost, která by svědčila o porušení ústavně zaručených práv stěžovatele právě tímto výrokem, což ostatně stěžovatel ani netvrdil, také v této části ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že je tato zjevně neopodstatněná, a proto ji jako takovou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. února 2008

Michaela Židlická

předsedkyně senátu