Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2805/07 ECLI:CZ:US:2007:3.US.2805.07.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed for late filing after Supreme Court rejected appeal as inadmissible.

Numero d'incarto III.ÚS 2805/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by the applicant against lower court rulings regarding a traffic accident. The applicant argued that their personality rights were violated, but the Supreme Court had previously rejected their appeal as inadmissible under civil procedure law. The Court determined the complaint was untimely because it was submitted after the Supreme Court's decision, not before, and the rejection was based on legal grounds rather than discretion.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu; Ústavní stížnost je oprávněna podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku; podání po uplynutí lhůty je zjevně neopodstatněné a musí být odmítnuto.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint statute of limitations procedural deadline inadmissible appeal Supreme Court decision

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4 zák. č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.
3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) občanského soudního řádu
Proto stěžovatel podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který je dle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) občanského soudního řádu (jako nepřípustné) odmítl.
§ 237 odst. 1 písm. c), § 241a odst. 2 písm. b) a odst. 3 občanského soudního řádu
Jmenovaný soud opodstatněně dovolání, opírající se o § 237 odst. 1 písm. c), § 241a odst. 2 písm. b) a odst. 3 občanského soudního řádu, odmítl jako nepřípustné, když žalobce, nyní stěžovatel, touto cestou namítal nesprávný postup soudu při zjišťování skutkového stavu – tj.
§ 241a odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu
Takový dovolací důvod [dle § 241a odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu] však nebyl založen splněním předpokladů uvedených v § 237 odst.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 28. listopadu 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele Bc. L. R., zastoupeného Mgr. Kateřinou Navrátilovou, advokátkou, advokátní kancelář se sídlem v Brně, Rooseveltova 6/8, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu v Brně ze dne 17. 8. 2007 sp. zn. 30 Cdo 3594/2006, rozsudkům Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 10. 2005 sp. zn. 1 Co 104/2005 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 4. 2005 sp. zn. 23 C 14/2003, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že se domáhal ochrany osobnosti formou omluvného dopisu a náhrady nemajetkové újmy, kterou utrpěl při dopravní nehodě zaviněné žalovanou. Soud I. stupně tuto žalobu zamítl s tím, že neprokázal příčinnou souvislost mezi postižením krční páteře a dopravní nehodou, soud II. stupně po výslechu svědkyně jeho rozhodnutí potvrdil, a to aniž vyslechl účastníky. Proto stěžovatel podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který je dle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) občanského soudního řádu (jako nepřípustné) odmítl.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný procesní prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Pokud je návrh podán po lhůtě k tomu stanovené, je dán důvod k jeho odmítnutí [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud opodstatněně dovolání, opírající se o § 237 odst. 1 písm. c), § 241a odst. 2 písm. b) a odst. 3 občanského soudního řádu, odmítl jako nepřípustné, když žalobce, nyní stěžovatel, touto cestou namítal nesprávný postup soudu při zjišťování skutkového stavu – tj. že neprovedl navržené důkazy o okolnostech rozhodných pro posouzení věci. Takový dovolací důvod [dle § 241a odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu] však nebyl založen splněním předpokladů uvedených v § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 občanského soudního řádu, tedy tvrzením, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil a na jeho odůvodnění lze v dalším odkázat. Lze ještě dodat, že stěžovatel v ústavní stížnosti ani proti rozhodnutí o dovolání nic, co konkrétně považoval za nesprávné, neuvedl.

Poněvadž stěžovatel návrh směřující proti rozsudkům soudu I. a II. stupně podal až poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podaného mimořádného opravného prostředku (dne 26. 10. 2007), přičemž nešlo o odmítnutí na základě „jeho uvážení“, jde o podání učiněné nepochybně po lhůtě k tomu stanovené, když k doručení rozsudku Vrchního soudu v Olomouci došlo již 9. 12. 2005 - počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti nelze odvíjet od doručení rozhodnutí o prostředku, který byl nepřípustným, tj. v daném případě od rozhodnutí o dovolání ze dne 17. 8. 2007.

S ohledem na uvedená zjištění a výše citovaná ustanovení zákona o Ústavním soudu bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2007

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu