Constitutional Court dismisses complaint for non-exhaustion of remedies before final judgment.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by RWE Transgas against a Prague City Court decision. The company argued violations of fundamental rights, but the Court found the complaint inadmissible because prior proceedings were not conclusively terminated. Since the appellate court merely returned the case for retrial, the company retained the right to further remedies and evidence presentation before ordinary courts.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.; Constitutional complaints are inadmissible unless all statutory legal remedies have been exhausted and the preceding proceedings are definitively concluded.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti obchodní společnosti RWE Transgas, a.s., se sídlem Limuzská 12/3135, Praha 10 - Strašnice, zastoupené JUDr. Pavlem Dejlem, LL.M., Ph.D., advokátem, se sídlem Jungmannova 24, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. 23 Co 123/2007, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 12. 7. 2007 se stěžovatelka domáhá zrušení uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 10. 2006, č. j. 47 C 170/2003-80. Tvrdí, že jím byla porušena její ústavně zaručená práva podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jako prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje [srov. výjimky z této zásady v § 75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon")].
Ústavní soud ve světle výše naznačených úvah konstatuje, že ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatelka před jejím podáním nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon poskytuje k ochraně jejího práva. V daném případě odvolací soud rozhodnutí soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Podmínkou zahájení řízení o ústavní stížnosti je pravomocně skončené předchozí řízení. I když jsou soudy prvého stupně obecně vázány právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným v jeho rozsudku, nelze automaticky předpokládat, že se stěžovatelka v dalším řízení nedomůže ochrany svých práv a že nalézací soud řízení neotevře jen v části, v niž bylo odvolání žalobce podáno. Rozhodnutí soudů je výsledkem procesu skutkového zjišťování a hodnocení důkazů, které posléze nachází svůj odraz v právním posouzení. Stěžovatelé mají možnost v dalším řízení před obecnými soudy upřesnit procesní podmínky řízení, uplatňovat námitky, či vznášet důkazy, které mohou vyvrátit učiněná skutková zjištění, na jejichž základě byly postaveny právní závěry odvolacího soudu. Rovněž jim náleží možnost podat opravné prostředky. Teprve v okamžiku, až bude řízení definitivně ukončeno (s výjimkami stanovenými v ustanovení § 75 odst. 2 zákona), se bude moci Ústavní soud s ohledem na zásadu subsidiarity ústavní stížností zabývat meritorně (srov. nález Ústavního soudu
sp. zn. II. ÚS 118/05
).
S ohledem na výše uvedené skutečnosti soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona, neboť ústavní stížnost je nepřípustná.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2007
Stanislav Balík
soudce zpravodaj