Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 902/06 ECLI:CZ:US:2007:3.US.902.06.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as filed after the 60-day statutory deadline expired. The court rejected the claim due to procedural timeliness issues. The applicant failed to meet the strict time limit for filing the complaint. The court ruled that the complaint was inadmissible because it was submitted late. The decision emphasizes strict adherence to statutory time limits in constitutional proceedings. The applicant's failure to file the appeal on time resulted in the dismissal of the case. The court found no merit in the procedural arguments presented by the applicant. The ruling stands as a final decision on the admissibility of the complaint. The case highlights the importance of complying with procedural deadlines in legal matters.

Numero d'incarto III.ÚS 902/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant A. Ch. The court determined that the complaint was submitted after the mandatory 60-day deadline following the delivery of the appellate court's decision. The applicant argued that the limitation period should have started from a different date due to the dissolution of the appellant company, but the court found this argument invalid. Consequently, the court rejected the complaint as inadmissible because it was filed outside the prescribed time limit.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu: Ústavní stížnost musí být podána v lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku; nesplnění této lhůty vede k odmítnutí stížnosti jako nepřípustné.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility statutory time limit expiration procedural deadline compliance appellate decision delivery limitation period calculation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu", lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
§ 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. Ch., zastoupeného JUDr. Taťánou Kafkovou, advokátkou v Praze 1, Široká 6, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. srpna 2003, čj. 14 Cmo 145/2003-176, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2003, čj. F 10609/2003, C14042/1-145, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se domáhá, aby Ústavní soud zrušil shora uvedená rozhodnutí, a to pro údajné porušení jeho základního práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvodem má být jednak to, že obecné soudy přiznaly účinky konkursu, prohlášeného zahraničním soudem ve vztahu k účasti zahraničního společníka v české společnosti, jednak to, že nečinnost Nejvyššího soudu, jako soudu dovolacího, po dobu trvající déle než dva roky, měla za důsledek to, že Nejvyšší soud musel řízení o dovolání zastavit v důsledku zániku dovolatelky - společnosti A. Gebrüder Helbig GmbH Fahrzeugexport.

Ústavní soud vyzval k vyjádření účastníky řízení. Nejvyšší soud uvádí, že jeho rozhodnutí nebylo stěžovatelem formálně napadeno, polemizuje s důvody ústavní stížnosti, a uvádí, že stěžovatel nevyčerpal všechny opravné prostředky, když sám nepodal dovolání. Navrhuje proto odmítnutí ústavní stížnosti. Vrchní soud v Praze a Městský soud v Praze polemizují s meritem věci a navrhují odmítnutí ústavní stížnosti. Vedlejší účastník Ing. P. H., zastoupený advokátem JUDr. Zdeňkem Ruskem, advokátem v Praze 4 - Nusle, Družstevní 8/1396, polemizuje s meritem ústavní stížnosti a navrhuje její zamítnutí. Stěžovatel ve své replice k stanovisku Nejvyššího soudu mimo jiné uvádí, že podmínka vyčerpání všech opravných prostředků byla splněna, neboť dovolání podala společnost A. Gebrüder Helbig GmbH Fahrzeugexport, a stěžovatel neměl důvodu předpokládat, že dovolání nebude pro zánik dovolatelky meritorně přezkoumatelné. Dále polemizuje s některými otázkami týkajícími se merita ústavní stížnosti.

Ústavní stížnost je podaná po lhůtě stanovené zákonem.

Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu", lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Podle odst. 4 téhož ustanovení, byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Jak zjistil Ústavní soud dotazem u Městského soudu v Praze (č. l. 32 spisu Ústavního soudu), rozhodnutí Vrchního soudu v Praze čj. 14 Cmo 145/2003-176 bylo stěžovateli doručeno dne 13. 11. 2003. Lhůta pro podání ústavní stížnosti proto není zjevně zachována.

I kdyby snad měl počítat Ústavní soud lhůtu 60 dnů ode dne doručení usnesení Nejvyššího soudu ČR čj. 29 Odo 537/2004-250 (kteréžto usnesení ovšem formálně stěžovatel vůbec nenapadá), jak dovozuje stěžovatel, nutno upozornit, že v daném případě neodmítl Nejvyšší soud dovolání z důvodů závisejících na jeho uvážení (jak předpokládá cit. ust. § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu), ale proto, že dovolatelka - společnost A. Gebrüder Helbig GmbH Fahrzeugexport - nebyla k podání dovolání řádně zastoupena advokátem, přičemž tuto podmínku řízení před Nejvyšším soudem nebylo možno s ohledem na zánik dovolatelky zhojit. Protože stěžovatel sám řádné dovolání nepodal (v rozporu s obecnou zásadou právní, že každý si má střežit svých vlastních práv), když přitom každý z účastníků řízení jednal ve věci sám za sebe, nebyl stěžovatel ani s to svými procesními úkony ovlivnit projednání dovolání. I proto se tedy nemůže stěžovatel dovolávat v řízení o této ústavní stížnosti běhu lhůty ve smyslu ust. § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, která by počala běžet až doručením rozhodnutí dovolacího soudu. Ústavní stížnost tedy v každém případě nebyla podána ve lhůtě 60 dnů. Pokud tedy stěžovatel sám dovolání nepodal, nemůže za daných podmínek včas a řádně rozhodnutí Nejvyššího soudu napadnout ústavní stížností.

Ústavní soud proto soudcem zpravodajem podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu návrh stěžovatele odmítl jako návrh podaný po lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2007

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu