Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to exhaust administrative remedies before filing.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the taxpayer against a city court judgment and a transport ministry decision. The petitioner argued for the annulment of these administrative rulings but failed to file the required cassation appeal to the Supreme Administrative Court, which was the final procedural remedy available. The court ruled that the complaint was inadmissible because the petitioner did not exhaust all legal means provided by law for protecting their rights.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies provided by law for the protection of their rights.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele A. R., zastoupeného JUDr. Koljou Kubíčkem, advokátem se sídlem v Praze, Urbánkova 3360, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2006, č.j. 5 Ca 124/2004-45, a rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 30. 4. 2004, č.j. 40/2004-110-TAXI/2, ve spojení s rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 15. 8. 2003, č.j. MHMP-103113/2003/DOP-03/Hj-roz, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 1. 9. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí orgánů veřejné moci.
Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh stěžovatele byl podán včas, zda je přípustný a zda splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak není.
Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.
Jak Ústavní soud zjistil prostřednictvím vyžádání informace od Městského soudu v Praze, stěžovatel podmínky přípustnosti ústavní stížnosti stanovené v ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nenaplnil. Ten totiž proti napadanému rozsudku Městského soudu v Praze nepodal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, jež ovšem byla posledním procesním prostředkem, který měl stěžovatel k dispozici, o kteréžto možnosti byl stěžovatel rovněž náležitě poučen v závěru napadaného rozsudku Městského soudu v Praze. Ústavní soud se zabýval také tím, zda jsou v posuzované záležitosti splněny předpoklady ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, nicméně k takovémuto závěru Ústavní soud nedospěl.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh nepřípustný.
Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. července 2007
Michaela Židlická
soudce zpravodaj