Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 672/07 ECLI:CZ:US:2007:4.US.672.07.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed due to failure to appoint a lawyer as required by law.

Numero d'incarto IV.ÚS 672/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Z. N. against a municipal court decision. The applicant failed to comply with the statutory requirement to be represented by a lawyer, a condition that applies even to the drafting of the complaint itself. The court rejected the applicant's requests to intervene with the Bar Association, noting that such authority lies exclusively with the Bar Association, leading to the final rejection of the complaint.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to appoint a lawyer, as representation is mandatory for all parties in proceedings before the Constitutional Court.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint mandatory lawyer representation inadmissible procedural defect Constitutional Court jurisdiction legal representation requirement

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Stěžovatel nerespektoval § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 7. června 2007 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele Z. N., o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2007, sp. zn. 68 Co 44/2007, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 13. 3. 2007 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Městského soudu v Praze.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak není. Stěžovatel nerespektoval § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Na existenci této vady byl stěžovatel upozorněn přípisem ze dne 25. 4. 2007, jímž mu současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 30 dnů. Stěžovatel byl rovněž poučen o možnosti obrátit se v případě obtíží s obstaráním právního zastoupení na Českou advokátní komoru. Výzva k odstranění vady podání byla stěžovateli doručena dne 2. 5. 2007, lhůta stanovená za tímto účelem tedy marně uplynula dne 1. 6. 2007, a to bez toho, že by stěžovatel vytýkanou vadu odstranil. Žádosti stěžovatele ze dne 15. 5. 2007, aby Ústavní soud vyzval Českou advokátní komoru k zajištění právního zástupce, který by odpovídal stěžovatelem specifikovaným požadavkům, nemohl Ústavní soud vyhovět, neboť agenda ustanovování advokátů dle § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, náleží do výlučné kompetence České advokátní komory, vůči níž nemá Ústavní soud žádnou řídící pravomoc. Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. června 2007

Michaela Židlická

soudce zpravodaj