Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 667/07 ECLI:CZ:US:2007:2.US.667.07 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal as inadmissible due to missed statutory time limit and lack of significant public interest.

Numero d'incarto II.ÚS 667/07
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by F. Š. against police and prosecutor decisions regarding unlawful home entry. The applicant argued the complaint was admissible under the exception for significant public interest, but the Court found the sixty-day filing deadline had already expired. Since the statutory time limit is mandatory and the exception does not apply to late filings, the complaint was declared inadmissible.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The sixty-day deadline for filing a constitutional complaint is mandatory and cannot be extended; the exception for significant public interest does not apply to complaints filed after the deadline has passed.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility statutory time limit mandatory filing deadline significant public interest exception procedural exhaustion requirement

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 75 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti F. Š., právně zastoupeného JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem Cihlářova 4, Moravská Třebová, proti usnesení Policie ČR, Okresní ředitelství Bruntál, ze dne 17. 5. 2006, ČTS: PRBR-165/BR-2006, a proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 28. 6. 2006 sp. zn. 1 ZT 236/2006,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se v ústavní stížnosti domáhá zrušení obou shora uvedených rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení s tím, že jimi měla být porušena jeho ústavně zaručená práva dle čl. 8 odst. 2, čl. 39 a čl. 11 Listiny základních práv svobod. Dále stěžovatel uvedl, že ústavní stížnost je přípustná podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), z důvodu, že stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V daném případě stěžovatel podal ústavní stížnost proti rozhodnutí okresního státního zastupitelství, kterým byla zamítnuta stížnost proti usnesení Policie ČR o zahájení trestního stíhání jeho osoby pro trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 trestního zákona. Lhůta pro podání ústavní stížnosti tak začala stěžovateli běžet již ode dne doručení usnesení Okresního státního zastupitelství v Bruntále 1 ZT 236/2006 ze dne 28. 6. 2006. Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 10. 3. 2007, tedy zjevně po lhůtě stanovené zákonem.

Stěžovatel, zřejmě vědom si shora uvedené skutečnosti, se v ústavní stížnosti dovolává aplikace ustanovení § 75 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vymezuje okolnosti, které mají za následek odmítnutí ústavní stížnosti pro její nepřípustnost [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu]. Jedná se o situaci, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona představuje výjimku z uvedené zásady. Podle něj Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Z uvedeného vyplývá, že aplikace ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu přichází v úvahu pouze pokud se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou. V posuzované věci lze z hlediska vyčerpání procesních prostředků k ochraně práva podanou ústavní stížnost považovat naopak za přípustnou, neboť posledním prostředkem k ochraně práva podle citovaného ustanovení bylo napadené rozhodnutí Okresního státního zastupitelství v Bruntále. Zákonná podmínka pro aplikaci zmíněného ustanovení v dané věci tak není splněna.

Z návrhu vyplývá, že stěžovatel chtěl aplikací uvedeného ustanovení docílit prominutí (prodloužení) zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti. Zákonná šedesáti denní lhůta k podání ústavní stížnosti je stanovena kogentním ustanovením § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a její nedodržení nelze prominout. Ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu v žádném případě nelze považovat za prostředek, jímž by bylo možné takového následku dosáhnout.

Z příloh k ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel byl již v této věci obžalován a Okresním soudem v Bruntále nepravomocně odsouzen trestním příkazem ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 4 T 33/2007, k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 roků. Proti trestnímu příkazu podal v zákonné lhůtě odpor. Ve věci tedy nebylo dosud pravomocně rozhodnuto a stěžovatel bude mít možnost, pokud bude na základě podané obžaloby pravomocně odsouzen, podat ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů v této věci.

Z výše uvedeného důvodu nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2007

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj