Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 846/06 ECLI:CZ:US:2007:2.US.846.06 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal against probate court decision transferring business shares to funeral executor.

Numero d'incarto II.ÚS 846/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a funeral executor against a district court order transferring business shares to her. The court found that the lower court acted based on the executor's prior consent when distributing estate assets, including shares, despite her lack of inheritance status. Consequently, the court ruled that the decision did not violate the principle of legality or fundamental rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court dismisses a constitutional complaint if it finds no violation of constitutional rights, noting its lack of authority to review ordinary court decisions on statutory interpretation unless such interpretation is extreme.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint probate court decision estate distribution fundamental rights business shares transfer funeral executor statutory interpretation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 175h odst. 2 občanského soudního řádu
D 544/2004-85, zastavil podle § 175h odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o.
§ 175h odst. 3 občanského soudního řádu
čl. 4 Listiny základních práv a svobod
§ 116 odst. 2 obchodního zákoníku
Podle § 116 odst. 2 obchodního zákoníku mohou být podíly v obchodních společnostech pouze předmětem dědění, pokud to společenská smlouva nevylučuje.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma v právní věci stěžovatelky V. V., zastoupené JUDr. Bohumilem Maceškou, advokátem, se sídlem Kozomínská 638, 184 00 Praha 8, směřující proti usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 3. října 2006, č. j. D 544/2004-85, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se podanou ústavní stížností domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.

Okresní soud v Lounech usnesením ze dne 3. října 2006, č. j. D 544/2004-85, zastavil podle § 175h odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") dědické řízení po zůstaviteli M. Š. a majetek nepatrné hodnoty blíže specifikovaný ve výroku I. (mj. obchodní podíly v několika společnostech) vydal V. V. (stěžovatelce) jako vypravitelce pohřbu. Okresní soud v Lounech konstatoval, že majetek je zcela bez hodnoty, a proto byl se souhlasem pozůstalé dcery i se souhlasem vypravitelky pohřbu vydán právě vypravitelce pohřbu.

Proti uvedenému usnesení podala stěžovatelka ústavní stížnost, v níž namítala, že napadeným usnesením byl porušen čl. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), podle něhož mohou být povinnosti ukládány jen na základě zákona a v jeho mezích, při zachování základních práv a svobod a při šetření jejich podstaty a smyslu. Porušení uvedeného článku Listiny spatřuje stěžovatelka v tom, že s vydáním obchodních podílů a následnou účastí stěžovatelky v obchodních společnostech je spjata řada povinností, které však stěžovatelka převzít nechce. Navíc vyjádřila přesvědčení, že soud rozhodl nesprávně a v rozporu s obchodním zákoníkem. Podle § 116 odst. 2 obchodního zákoníku mohou být podíly v obchodních společnostech pouze předmětem dědění, pokud to společenská smlouva nevylučuje. Dle názoru stěžovatelky tedy nemůže dojít k přechodu obchodního podílu jeho vydáním vypraviteli pohřbu, a to ani i kdyby s tím případně vyslovil souhlas. Stěžovatelka rovněž uvedla, že proti usnesení Okresního soudu v Lounech podala odvolání, v němž napadla tu část prvého výroku usnesení, jímž se jí vydávají podíly zůstavitele v obchodních společnostech.

Ústavní soud mnohokrát v minulosti zdůraznil, že není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů a není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81, čl. 90 Ústavy ČR). Proto na sebe nemůže atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností za předpokladu, že soudy postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny (čl. 83 Ústavy ČR). Ústavní soud na druhé straně opakovaně připustil, že aplikace a interpretace právních předpisů obecnými soudy mohou být v některých případech natolik extrémní, že vybočí z mezí hlavy páté Listiny a zasáhnou tak do některého ústavně zaručeného základního práva. Pod tímto zorným úhlem posuzoval Ústavní soud důvodnost podané ústavní stížnosti.

Přestože stěžovatelka podala proti usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 3. října 2006, č. j. D 544/2004-85, odvolání, neodmítl Ústavní soud její ústavní stížnost jako předčasnou, neboť dle názoru Ústavního soudu proti výroku o zastavení dědického řízení není podle § 175h odst. 3 o. s. ř. odvolání přípustné, bez ohledu na to, zda je podává dědic nebo vypravitel pohřbu.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala porušení zásady, že povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích, při současném zachování a šetření základních práv a svobod (čl. 4 Listiny). Ústavní soud v rozhodnutí Okresního soudu v Lounech pochybení v tomto směru nespatřuje. Soud řízení zastavil a majetek, do něhož spadaly i podíly v obchodních společnostech, vydal stěžovatelce. Postupoval tak na základě jejího předchozího souhlasu. V dané souvislosti je nerozhodné, že si stěžovatelka nebyla vědoma toho, že součástí majetku mohou být i podíly v obchodních společnostech. Stěžovatelka měla možnost převzetí majetku jako celku odmítnout. Pokud tak neučinila a s převzetím majetku zůstavitele souhlasila, nelze považovat rozhodnutí Okresního soudu v Lounech, jímž řízení zastavil a majetek vydal stěžovatelce, za protiústavní.

Otevřenou otázkou nicméně zůstává, zda mohl soud rozhodnout o vydání obchodních podílů stěžovatelce, která nebyla dědičkou, ale pouze vypravitelkou pohřbu. Jak již bylo naznačeno výše, Ústavní soud není oprávněn z pozice ochránce ústavnosti tuto otázku, která spočívá ve výkladu podústavního práva (konkrétně § 116 obchodního zákoníku), posuzovat. Tomu by tak mohlo být pouze v případě, že by se jednalo o vybočení natolik extrémní, že by zasahovalo do některého ústavně zaručeného práva. O takové vybočení se však v dané věci nejedná.

Ústavní soud nezjistil, že by v daném případě došlo k porušení ústavním pořádkem garantovaných práv stěžovatele, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. března 2007

Dagmar Lastovecká, v. r.

předsedkyně senátu