Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 786/06 ECLI:CZ:US:2006:3.US.786.06 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaints against adoption rulings as procedurally inadmissible and clearly unfounded.

Numero d'incarto III.ÚS 786/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaints filed by prospective adopters and the child against lower court rulings halting an adoption case. The applicants argued that domestic courts lacked jurisdiction because the adopter was a Russian citizen, citing international treaties and fundamental rights. The Court rejected the complaints, finding them procedurally inadmissible due to the exhaustion of legal remedies and substantively unfounded regarding the lack of jurisdiction.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.: Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all available legal remedies or if the complaint is clearly unfounded.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint exhaustion of remedies adoption jurisdiction international treaty clearly unfounded

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.
a), § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb.
ř., čímž je rovněž založen důvod odmítnutí předmětné ústavní stížnosti pro její nepřípustnost [§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 239 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 16. listopadu 2006, v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele 1) S. P. J., zastoupeného Mgr. Markétou Vítovou, advokátkou se sídlem Praha 7, U Výstaviště 9/229, a 2) nezl. J. J., zastoupené Mgr. Markétou Vítovou, advokátkou se sídlem Praha 7, U Výstaviště 9/229, dle plné moci udělené matkou nezletilé I. V. J., jako zákonnou zástupkyní, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2006 sp. zn. 30 Co 438/2006 a Okresního soudu v Kladně ze dne 9. 8. 2006 sp. zn. 11 Nc 11/2006,takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelé se domáhali zrušení výše označených rozhodnutí a vyslovili přesvědčení, že jimi bylo zasaženo do práv, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 2 odst. 1, čl. 3 odst. 1, 2, čl. 5 a čl. 21 Úmluvy o právech dítěte. Uvedli, že řízení o návrhu na nezrušitelné osvojení nezletilé bylo zastaveno s poukazem na to, že je osvojitel ruským občanem, odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil, oba soudy tak dle jejich názoru nekonaly v zájmu nezletilé. Poukázali dále na mezinárodní smlouvu mezi Českou republikou a bývalým SSSR s tím, že dle sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR tato smlouva nezakládá výlučnou pravomoc, a proto podle jejich názoru nic nebrání tomu, aby o návrhu na osvojení nezletilé rozhodl český soud.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených usnesení zásah do práv, kterých se první stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Praze přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu I. stupně a pro zjištění, že navrhovatel osvojení (osvojitel) není občanem České republiky, nýbrž je občanem Ruské federace, opodstatněně rozhodnutí, kterým bylo zastaveno řízení o návrhu na osvojení nezletilé, potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí pak shodně se závěry Okresního soudu v Kladně, s poukazem na zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním č. 97/1963 Sb. (v odůvodnění usnesení nesprávně označeném jako zák. č. 57/1963 Sb.) a obsah mezinárodní smlouvy, publikované pod č. 95/1983 Sb., vyložil důvody, pro něž není ve věcech osvojení dána pravomoc soudu České republiky v předmětné věci, tj. pravomoc k projednání návrhu na osvojení, podaném občanem Ruské federace a pro něž tedy rozhodnutí soudu dle § 104 odst. 1 občanského soudního řádu je rozhodnutím správným. Dále bylo zjištěno, že odvolání proti usnesení soudu I. stupně bylo podáno pouze stěžovatelem, jako navrhovatelem rozhodnutí o osvojení nezletilé.

Pro výše uvedené byl návrh prvního stěžovatele jako zjevně neopodstatněný odmítnut, pokud jde o návrh nezletilé, pak je odmítnutí dáno jeho nepřípustností [§ 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. e), § 72 odst. 1 písm. a) a § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Nadto Ústavní soud připomíná i nevyčerpání všech procesních prostředků ze strany navrhovatelů ve smyslu ust. § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř., čímž je rovněž založen důvod odmítnutí předmětné ústavní stížnosti pro její nepřípustnost [§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2006