Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 680/05 ECLI:CZ:US:2006:3.US.680.05 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding procedural notification errors in civil proceedings.

Numero d'incarto III.ÚS 680/05
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint challenging procedural notifications and court rulings in civil proceedings. The applicant argued that the first-instance court failed to provide proper notice regarding appeal rights, leading to a dismissal of their appeal as time-barred. The court found no violation of fundamental rights because the lower courts correctly explained the appeal deadline, the competent court, and the submission method in their decisions.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the court finds it manifestly unfounded or if the applicant has exhausted all legal remedies.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint procedural notification appeal deadline manifestly unfounded exhaustion of remedies civil procedure fundamental rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb.
§ 72 odst. 1, 3 a 6 zák. č. 182/1993 Sb.
§ 204 odst. 1 obč. soudního řádu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 21. listopadu 2006 v senátě, složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele L. U., zastoupeného JUDr. Zdenkou Bednářovou, advokátkou se sídlem 516 01 Rychnov nad Kněžnou, Pod Budínem 1415, o ústavní stížnosti proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 2 Nc 946/2004 ze dne 16. 8. 2004 a 1. 3. 2005 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 35 Co 361/2005-16 ze dne 31. 8. 2005, takto:

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení poučení obsaženého v usnesení soudu I. stupně č. j. 2 Nc 949/2004-4 ze dne 16. 8. 2004 a zrušení usnesení ze dne 1. 3. 2005 č. j. 2 Nc 949/2004-10, jakož i usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí ze dne 1. 3. 2005 potvrzeno. Uvedl, že Obvodní soud pro Prahu 2, který zamítl jeho návrh na nařízení předběžného opatření, mu v písemném vyhotovení rozhodnutí neposkytl řádné poučení o podání opravného prostředku, když pak odvolání podal, soud I. stupně je odmítl jako opožděné a odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil. Uvedeným poučením v usnesení ze dne 16. 8. 2004, jakož i rozhodnutími soudů obou stupňů, se cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhovatel rovněž uvedl, že proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání a tak vyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Městský soud v Praze dne 31. 8. 2005 důvodně potvrdil usnesení ze dne 1. 3. 2005 č. j. 2 Nc 946/2004-10, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 pro opožděné podání odmítl odvolání žalobce ze dne 11. 11. 2004, směřující proti zamítnutí jeho návrhu na nařízení předběžného opatření, když rozhodnutí o něm ze dne 16. 8. 2004 mu bylo doručeno již 20. 8. 2004. V odůvodnění rozhodnutí se soud II. stupně zcela vypořádal s námitkou, ve které stěžovatel brojil proti poučení o opravném prostředku, tj. poučení o odvolání - dle jeho názoru poučení poskytnuté v rozhodnutí ze dne 16. 8. 2004 bylo nesprávné, umožňovalo dvojí výklad a vedlo k jeho podání až dne 11. 11. 2004. V odůvodnění usnesení odvolací soud opodstatněně konstatoval, že poučení ve znění "proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího" obsahovalo jak délku a počátek běhu odvolací lhůty, tak to, který soud je soudem odvolacím a prostřednictvím kterého má být podáno a bylo tedy dáno v souladu s § 204 odst. 1 obč. soudního řádu.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti výše označenému usnesení Městského soudu v Praze shledán zjevně neopodstatněným a dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Návrh napadající rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i poučení obsažené v usnesení č. j. 2 Nc 946/2004-4 ze dne 16. 8. 2004, byl odmítnut pro nepřípustnost dle § 43 odst. 1 písm. e) a v souladu s § 72 odst. 1 a odst. 6 cit. zákona o Ústavním soudu. Lze dodat, že na rozhodnutí o odmítnutí ústavní stížnosti nemohlo nic změnit ani sdělení stěžovatele o podaném dovolání v rozsahu ústavní stížnosti k Nejvyššímu soudu, když i případné zjištění, že dovolání v dané věci je přípustným zákonným prostředkem k ochraně tvrzeného práva stěžovatele, by dle ustanovení § 72 odst. 1, 3 a 6 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vedlo k odmítnutí ústavní stížnosti pro její nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. listopadu 2006