Legislator Giurisprudenza & Legislazione
Pl.ÚS 7/06 ECLI:CZ:US:2006:Pl.US.7.06 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to prior identical ruling on same statute.

Numero d'incarto Pl.ÚS 7/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Inammissibile (Inadmissible)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected a request to annul Section 338zo(4) of the Civil Procedure Code. The District Court in Olomouc argued the provision violated fundamental rights and international charters, but the Court noted it had already ruled on this exact issue in 2005. Consequently, the Court declared the new petition inadmissible under the principle of res judicata.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

According to Article 95(2) of the Constitution and Section 64(3) of the Constitutional Court Act; a constitutional complaint is inadmissible if the Constitutional Court has already decided on the same matter by a ruling.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility res judicata principle prior ruling effect Civil Procedure Code fundamental rights protection

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Article 95(2) of the Constitution of the Czech Republic
Section 64(3) of the Act on the Constitutional Court
2 Ústavy ČR a podle ustanovení § 64 odst.
Section 35(1) of the Act on the Constitutional Court
Podle ustanovení § 35 odst.
Section 43(2)(b) of the Act on the Constitutional Court
Podle ustanovení § 43 odst.
Section 338zo(4) of the Civil Procedure Code
Aleše Frumara, se sídlem Olomouc, třída Svobody 16, s návrhem na zrušení § 338zo odst.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Otázka uspokojení nároků správce podniku

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Jiřího Muchy a Miloslava Výborného, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu Okresního soudu v Olomouci, podaného prostřednictvím předsedy senátu Mgr. Aleše Frumara, se sídlem Olomouc, třída Svobody 16, s návrhem na zrušení § 338zo odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel návrh předsedy senátu Okresního soudu v Olomouci, kterým navrhl zrušení ustanovení § 338zo odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř."), postupem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR a podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Navrhovatel uvedl, že při své rozhodovací činnosti při řízení ve věci vedené pod sp. zn. 14 E 41/2004 dospěl k závěru, že předmětné ustanovení je v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1, čl. 9 odst. 1 a 2 a s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, jakož i s částí I. a s čl. 4 části II. Evropské sociální charty, vyhlášené pod č. 14/2000 Sb.m.s., a současně je v rozporu s principy Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění dodatkových protokolů, dále Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, a rovněž s čl. 7 části III. Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, publikovaném pod č. 120/1976 Sb.

Podle ustanovení § 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je návrh na zahájení řízení nepřípustný, týká-li se věci, o které již Ústavní soud nálezem rozhodl.

Ústavnímu soudu byl předložen dne 6. dubna 2004 návrh na zrušení ustanovení § 338zo odst. 4 o.s.ř. Okresním soudem v Ostravě. Ústavní soud věc projednal a dne 25. října 2005, pod sp. zn. Pl. ÚS. 20/04, rozhodl nálezem (publ. na http://www. judikatura. cz), kterým návrh zamítl.

Důvody svého rozhodnutí Ústavní soud založil na závěru, podle kterého samotná skutečnost, že v konečném důsledku může nastat stav, kdy nebudou uspokojeny nároky správce podniku, není protiústavní. Tuto skutečnost posoudil i ve světle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (Van der Mussele proti Belgii), v němž bylo zdůrazněno, že rizika podstupovaná v souvislosti s výkonem určité profese (v citované věci advokáta), kam spadá i riziko neuhrazení odměny za odvedenou práci, jsou vyvažována výhodami souvisejícími s touto profesí (v citované věci profesní monopol v obhajovaní a zastupování). Tyto závěry lze bez dalšího vztáhnout i na činnost a postavení správce podniku, v jehož případě riziko neuspokojení zákonných nároků, jež je ovšem zcela nepatrné, má protihodnotu v podstatě v jeho monopolním postavení na provádění činnosti správce.

S ohledem na tyto okolnosti Ústavní soud v uvedeném nálezu dospěl k závěru, že není důvod pro vyhovění ústavní stížnosti a není třeba rušit § 338zo odst. 4 o.s.ř., neboť uspokojení zákonných nároků správce podniku může být v drtivé většině případů dosaženo pomocí instrumentů obsažených v o.s.ř.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jestliže shledá u návrhu podaného podle ustanovení § 64 odst. 1 až 4 zákona o Ústavním soudu důvody k odmítnutí podle ustanovení § 43 odst. 1 nebo odst. 2 písm. a) Zákona. Předložený návrh byl posouzen jako nepřípustný, a proto nezbylo Ústavnímu soudu, než jej odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. února 2006

JUDr. Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu