Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 532/06 ECLI:CZ:US:2006:4.US.532.06 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to procedural time bar and lack of constitutional violation.

Numero d'incarto IV.ÚS 532/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint against lower court decisions regarding debt enforcement. The applicant argued violations of fundamental rights, but the Court found the complaint against the substantive judgment time-barred under § 72 of the Constitutional Court Act. Regarding the enforcement proceedings, the Court determined the lower courts acted within their constitutional mandate to enforce valid titles without needing ex post review.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.; čl. 83 Ústavy ČR: Constitutional complaints are inadmissible if filed after the statutory time limit, and the Constitutional Court generally does not review ordinary court decisions unless fundamental rights are violated beyond constitutional limits.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint time bar enforcement of monetary claims fundamental rights protection ordinary court jurisdiction ex post review limitation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.
43/33 Cm 865/96-72 se Ústavní soud nemohl zabývat, když v této části byla ústavní stížnost podána evidentně po lhůtě k tomu zákonem stanovené (§ 72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
čl. 83 Ústavy ČR
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR].
čl. 90 Ústavy ČR
120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), je výrazem ústavní kautely, dle níž obecné soudy jsou povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům (čl. 90 Ústavy ČR).
§ 44 zák. č. 120/2001 Sb.
Postup, který označuje za formální (ve smyslu § 44 zák. č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), je výrazem ústavní kautely, dle níž obecné soudy jsou povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům (čl.
§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.
Proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodl Ústavní soud, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

IV. ÚS 532/06

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2006, v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatelky Ing. J. P., zastoupené JUDr. Ilonou Chladovou, advokátkou Advokátní kanceláře Chladová & Vybíral, se sídlem Rybníček 4, 602 00 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2006 sp. zn. 20 Co 610/2005, usnesení Městského soudu v Brně ze dne 25. ledna 2005 č. j. 69 Nc 283/2005-2 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2003 č. j. 43/33 Cm 865/96-72, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 14. srpna 2006, stěžovatelka napadla v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Mělo se tak stát dle jejího tvrzení jednak tím, že Krajský soud v Brně v meritorním řízení nesprávně aplikoval na předmětnou věc o zaplacení přesně určené částky hmotné právo a současně porušil procesní předpisy (rozsudek ze dne 28. května 2003 č. j. 43/33 Cm 865/96-72), jakož posléze i tím, že Městský soud v Brně na základě uvedeného exekučního titulu nařídil exekuci (usnesení ze dne 25. ledna 2005 č. j. 69 Nc 283/2005-2) a Krajský soud v Brně odvolání do tohoto rozhodnutí odmítl (usnesení ze dne 29. května 2006 sp. zn. 20 Co 610/2005).

Stěžovatelka v naraci svého návrhu předložila obsáhlé výhrady ve vztahu k původnímu meritornímu řízení a poukázala na svůj návrh na obnovu tohoto řízení; v návaznosti na to vytýkala ve vztahu k nařízení exekuce obecným soudům formální přístup a domáhala se následně, aby Ústavní soud jejich výše označená rozhodnutí nálezem při předchozím odložení jejich vykonatelnosti zrušil.

Námitkami upínajícími se k rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2003 č. j. 43/33 Cm 865/96-72 se Ústavní soud nemohl zabývat, když v této části byla ústavní stížnost podána evidentně po lhůtě k tomu zákonem stanovené (§ 72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Ve vztahu k výhradám pokrytým (věcného) projednání způsobilým petitem je nutno připomenout, že Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti není zpravidla oprávněn zasahovat do rozhodování obecných soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by na úkor stěžovatelky vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR].

Pokud se usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2006 sp. zn. 20 Co 610/2005 a jeho vydání předcházejícímu usnesení Městského soudu v Brně ze dne 25. ledna 2005 č. j. 69 Nc 283/2005-2 týče, porušení namítaných ústavních práv stěžovatelky Ústavní soud neshledal. Postup, který označuje za formální (ve smyslu § 44 zák. č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), je výrazem ústavní kautely, dle níž obecné soudy jsou povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům (čl. 90 Ústavy ČR). Jestliže tedy na podkladě způsobilého (řádného) exekučního titulu, jehož věcnou správnost jim v daném řízení procesní předpisy neumožňují ex post přezkoumávat, rozhodly stěžovatelkou neschvalovaným způsobem, nebylo lze přiznat jejím výtkám důvodnost; byly naopak Ústavním soudem posouzeny jako zjevně neopodstatněné se zákonnými důsledky z toho plynoucími.

Proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodl Ústavní soud, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Z toho důvodu se návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí stal bezpředmětným.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. srpna 2006