Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 414/06 ECLI:CZ:US:2006:4.US.414.06 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal as Constitutional complaint is clearly unfounded regarding procedural rights.

Numero d'incarto IV.ÚS 414/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the Constitutional complaint filed by the applicant against a police decision to postpone criminal proceedings. The applicant alleged violations of fundamental rights due to insufficient hearing and lack of reasoning, though the underlying case was already time-barred. The court rejected the claim because the applicant failed to demonstrate how the decisions infringed her rights, noting that the police had no legal alternative but to dismiss the time-barred case.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, § 43 odst. 2 písm. a); Ústava ČR, čl. 87 odst. 1 písm. d): A Constitutional complaint is clearly unfounded if the applicant fails to prove that a competent decision violated their fundamental rights, particularly when the decision is substantively in their favor or legally compelled.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional complaint time-barred proceedings fundamental rights violation police decision clearly unfounded procedural hearing Czech Constitutional Court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti B. T., zastoupené JUDr. Janem Fričem, advokátem se sídlem Praha 5, Štefánikova 65, proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 26. 5. 2006, sp.zn. 1 ZT 454/2006, takto:

Ústavní stížnost s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4. Obsah stížnosti je však namířen především proti jemu předcházejícímu usnesení policejního orgánu o odložení věci. Stěžovatelka se domnívá, že jimi byla porušena její základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Uvedeným usnesením policejního orgánu byla odložena věc podezření z trestného činu podvodu dle ust. § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona, kterého se měla dopustit stěžovatelka. Policejní orgán konstatoval nepřípustnost, neboť trestní stíhání bylo již promlčeno. Toto rozhodnutí potvrdil ke stížnosti stěžovatelky i obvodní státní zástupce napadeným usnesením.

Stěžovatelka konkretizuje tvrzený zásah do svých základních práv v tom smyslu, že policejní orgán před vydáním usnesení o odložení věci stěžovatelku dostatečně zevrubně nevyslechl a neumožnil jí se vyjádřit k jím učiněným zjištěním ve věci. Obě napadaná usnesení nejsou navíc podle stěžovatelky dostatečně odůvodněna. Stěžovatelka se tedy vůbec nezmiňuje o tom, v čem by samotné vydání napadaných usnesení mělo zasáhnout do jejích základních práv. Nehledě na to, že za situace, kdy bylo trestní stíhání ze zákona promlčeno, policejnímu orgánu nezbývalo nic jiného, než věc odložit.

Ústavní soud po prostudování ústavní stížnosti i obou rozhodnutí dospěl k závěru, že stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Stěžovatelka sice tvrdí, že do jejích základních práv bylo zasaženo, avšak nikoli samotným rozhodnutím nebo způsobem, jakým bylo odůvodněno. Ústavní soud nenahlíží, čím by napadená rozhodnutí, která vyznívají v podstatě ve prospěch stěžovatelky, byla s to zasáhnout do jejích základních práv a svobod, a stěžovatelka sama v tomto ohledu nic ve své stížnosti neuvádí. Vyjadřuje pouze nespokojenost s postupem policejního orgánu i zpracováním napadených usnesení, ale nevyjadřuje se ani k skutečnému důvodu odložení věci, tedy k faktu, že trestní stíhání bylo promlčeno. Navíc je třeba dodat, že postup policejního orgánu byl zcela v souladu se zákonem a pokud by Ústavní soud stížnosti vyhověl, zákon policejnímu orgánu nedává jinou možnost, než rozhodnout znovu stejně.

Vzhledem k tomu, že se stěžovatelce nepodařilo prokázat porušení jejích základních práv Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. července 2006

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu

Za správnost : Svozilová