Constitutional complaint dismissed as unreasonable due to lack of constitutional violation found in lower court rulings.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Ing. P. Ch. against lower court decisions regarding his legal representation. The applicant argued that the courts violated his rights by failing to appoint a litigation representative and issuing inadequate instructions, citing violations of the Charter of Fundamental Rights and the ECHR. The court determined the complaint was clearly unfounded, noting that the lower courts had already explained their reasoning clearly and no constitutional infringement was identified.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if they are clearly unfounded and lack a basis in the violation of constitutionally guaranteed rights.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 27. června 2006 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti Ing. P. Ch., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 12. 2005, čj. 25 C 87/2003-86, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2006, čj. 21 Co 33/2005-93, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížnosti podanou faxem dne 19. 6. 2006 a doplněnou písemným podáním téhož textu předaným téhož dne k poštovní přepravě domáhá se stěžovatel zrušení shora uvedených rozhodnutí.
V obsáhlé ústavní stížnosti rozvíjí stěžovatel svůj pohled na postupy obecných soudů obou instancí; má za to, že je nezbytno zrušit napadená rozhodnutí, neboť jejich vydáním soudy porušily celou řadu jím citovaných ustanovení Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Z obsahu ústavní stížnosti a k ní připojené přílohy vzal Ústavní soud za zjištěno, že soud prvého stupně stěžovaným usnesením neustanovil stěžovateli (v řízení před obecným soudem žalobci) zástupce pro dovolací řízení (výrok I.), načež výroky II., III. a IV. dal stěžovateli řadu potřebných poučení, přičemž obsah těchto výroků je přehledně parafrázován v prvním odstavci odůvodnění usnesení odvolacího soudu.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Důvody, pro které soud druhé instance zčásti odvoláním napadené usnesení soudu instance prvé potvrdil a z části odvolání proti témuž odmítl, jsou přehledně a zcela srozumitelně v napadeném usnesení vyloženy, pročež Ústavní soud na tyto odkazuje, nemaje potřebu cokoli k nim dodávat. Z řečeného pramení, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele shledáno nebylo; ústavní stížnost je pouhou polemikou se správnými závěry obecných soudů, takže důvody ke kasaci stěžovaných rozhodnutí shledány nemohly býti.
K odstranění nedostatku právního zastoupení Ústavní soud stěžovatele nevyzýval, neboť by i byla tato vada odstraněna, nic by to na očividné neopodstatněnosti podané ústavní stížnosti změnit nemohlo.
Z uvedených důvodů bylo podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, rozhodnuto jak ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 27. června 2006
Vlasta Formánková
předsedkyně senátu