Constitutional Court dismissed constitutional complaint as untimely, rejecting exhaustion of remedies exception.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by P. B. as it was submitted outside the statutory 60-day deadline. The applicant argued that the exhaustion of remedies exception under § 75(2)(a) of the Constitutional Court Act should apply despite missing the time limit. The court held that this exception only applies when remedies are not exhausted, and since the applicant had fully utilized all procedural avenues, the exception was inapplicable.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The exhaustion of remedies exception to the time limit for filing a constitutional complaint is inapplicable when the applicant has fully exhausted all available procedural remedies.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou ve věci ústavní stížnosti P. B., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Bičanem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Brno, Tišnovská č. 6, proti usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 16. 9. 2004, sp. zn. 2 E 601/2004 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2005, sp. zn. 37 Co 497/2004, t a k t o :
Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 5. 2006, doplněnou podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 14. 6. 2006, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo podle čl. 1, čl. 3 odst. 1 a 3, čl. 4 odst. 1 až 4, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 2 a 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle čl. 6 odst. 1 věta první a odst. 3 písm. c), čl. 13, 14 a 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a podle čl. 1 odst. 1 až 2 Protokolu č. 12. Stěžovatel současně mimo jiné odkázal na ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Takovýmto rozhodnutím v posuzované věci je usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2005, sp. zn. 37 Co 497/2004, které bylo stěžovateli, jak vyplývá z kopie doručenky vyžádané Ústavním soudem od Okresního soudu v Blansku, sp. zn. 2 E 601/2004, doručeno dne 19. 9. 2005. Lhůta k podání ústavní stížnosti počala tedy běžet dnem 20. 9. 2005. Byla-li ústavní stížnost podána dne 16. 5. 2006 (svěřením zásilky k poštovní přepravě), je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta ke dni 18. 11. 2005 nebyla zachována a že takto podaná ústavní stížnost je opožděná.
Stěžovatel se v ústavní stížnosti dovolává ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, podle něhož Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle § 75 odst. 1 (tj. jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje), za předpokladu, že stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Zakotvená konstrukce umožňuje Ústavnímu soudu mimořádně jednat za situace, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní (opravné) prostředky, musí však být splněny ostatní náležitosti předepsané pro podání ústavní stížnosti. Postup podle citovaného ustanovení je tedy možný pouze tehdy, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, tj. v případě, že je ústavní stížnost nepřípustná. Za situace, kdy stěžovatel všechny procesní prostředky k ochraně svých práv vyčerpal, včetně podání odvolání ke Krajskému soudu v Brně, je citované ustanovení na daný případ neaplikovatelné, neboť ani při co nejširším výkladu nelze toto ustanovení chápat jako možnost "prominutí lhůty" stanovené k podání ústavní stížnosti. Z důvodu zjevné nepřípadnosti aplikace tohoto ustanovení na posuzovanou věc nemohl pak Ústavní soud přesah osobních zájmů stěžovatele posuzovat, a to bez ohledu na to, zda tento přesah zde může být dán.
Z důvodů zde uvedených proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. července 2006
Vlasta Formánková
soudkyně zpravodajka
za správnost : Svozilová