Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 173/06 ECLI:CZ:US:2006:4.US.173.06 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal due to late filing after statutory 60-day deadline expired.

Numero d'incarto IV.ÚS 173/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against her conviction for extortion and false accusation. The court determined the complaint was procedurally inadmissible because it was submitted significantly beyond the 60-day deadline required by the Constitutional Court Act. The applicant's submission of a formal request to the Ministry of Justice did not interrupt or extend this statutory time limit.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The constitutional complaint must be filed within 60 days of the final procedural act, and prior requests to the Ministry of Justice do not affect this deadline.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint statutory deadline procedural inadmissibility Ministry of Justice time limit extension

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 266 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 19. 4. 2006 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatelky Z. L., právně zastoupené JUDr. Annou Dvořákovou, advokátkou se sídlem v Humpolci, Máchova 1522, o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 33 T 147/2003, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2004, sp. zn. 7 To 302/2004, a oznámení Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. 10. 2005, sp. zn. 760/2005-ODS-SPZ, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 4. 4. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, jimiž byla shledána vinnou trestným činem vydírání dle § 235 odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákon"), ve stadiu pokusu dle § 8 odst. 1 trestního zákona, formou spolupachatelství dle § 9 odst. 2 trestního zákona, a trestným činem křivého obvinění dle § 174 odst. 1 trestního zákona, za což jí byl uložen trest odnětí svobody v délce trvání dvou a půl roku a zákaz pobytu na území města Plzně po dobu tří let. Stěžovatelka se rovněž domáhala, aby Ústavní soud zrušil "rozhodnutí" Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. 10. 2005, sp. zn. 760/2005-ODS-SPZ, jímž byla stěžovatelka vyrozuměna o odložení svých podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona.

Dříve, než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti, vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Zákon o Ústavním soudu v § 72 odst. 3 stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V tomto případě bylo takovým rozhodnutím usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2004, sp. zn. 7 To 302/2004, jež bylo stěžovatelce doručeno dne 20. 12. 2004. Stěžovatelka ovšem předala svou ústavní stížnost k poštovní přepravě až dne 31. 3. 2006, tedy zjevně po lhůtě stanovené za tímto účelem zákonem o Ústavním soudu. Pokud jde o podněty stěžovatelky k podání stížnosti pro porušení zákona, adresované Ministerstvu spravedlnosti ČR, nemají tyto na běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti žádný vliv. Ústavní soud již v minulosti konstatoval, že podnět k podání stížnosti pro porušení zákona není opravným prostředkem ve smyslu § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; je možno ho považovat toliko za informaci subjektům, oprávněným k podání stížnosti pro porušení zákona, která nezakládá zákonem stanovené právní důsledky, tj. nemá vliv na běh lhůty k podání ústavní stížnosti (srov. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. III. ÚS 124/93

, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 2, usnesení č. 4, str. 203 a násl.).

Ústavní soud dále konstatuje, že odložením podnětu stěžovatelky k podání stížnosti pro porušení zákona nemohla být dotčena její ústavně zaručená práva, neboť se nejedná o rozhodnutí, nýbrž toliko o procesní prostředek umožňující dle uvážení ministra spravedlnosti v mimořádných případech za podmínek uvedených v ustanovení § 266 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), zahájit soudní přezkum pravomocného rozhodnutí mimo obvyklé instanční pořadí. Vývodům stěžovatelky, dle nichž úvaha ministra spravedlnosti, zda podanému podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona vyhoví či nikoli, má za následek porušení jejího ústavně zaručeného práva na soudní ochranu, nelze přisvědčit; pravomoc ministra spravedlnosti, svěřená mu bez jakýchkoli omezujících podmínek ustanovením § 266 trestního řádu, svědčí totiž toliko a výlučně jemu.

S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. 4. 2006

Michaela Židlická

soudce zpravodaj