Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 329/06 ECLI:CZ:US:2006:3.US.329.06 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as untimely; applicant failed to file within 60 days of final appeal judgment.

Numero d'incarto III.ÚS 329/06
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the applicant's constitutional complaint as untimely, ruling that the 60-day filing period had expired. The applicant argued that lower courts violated his right to a fair trial and proper defense by failing to verify factual circumstances before conviction. The court rejected these merits-based arguments because the complaint was filed nearly two years after the final appellate judgment, violating the strict procedural deadline.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints must be filed within 60 days of the final appeal judgment; failure to meet this deadline renders the complaint inadmissible regardless of procedural errors alleged in the lower courts.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint statute of limitations inadmissible fair trial rights procedural deadline

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 al. 1 zákona o Ústavním soudu
květnu 2004 (§ 72 odst. 3 al. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. Š., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Píclem, advokátem v Plzni, Pod Vinicemi 2, proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 3. prosince 2003, sp. zn. 9 T 135/2003, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. dubna 2004 sp. zn. 5 To 26/2004 spolu s návrhem na přerušení výkonu trestu odnětí svobody, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě 7. dubna 2006 a doručenou Ústavnímu soudu 10. dubna 2006 stěžovatel navrhl zrušení výše citovaných rozhodnutí a požadoval, aby Ústavní soud posoudil možnost přerušení výkonu trestu odnětí svobody až do doby rozhodnutí Ústavního soudu.

Podle odůvodnění ústavní stížnosti, obsahově shodného s jeho stanovisky a závěry pojatými do opravných prostředků, stěžovatel tvrdil, že k porušení označených práv došlo tím, že obecné soudy - stručně řečeno - uznaly stěžovatele vinným majetkovou trestnou činností, aniž by byly splněny zákonné podmínky. Pochybení obecných soudů stěžovatel spatřuje v tom, že nevyhověly jeho návrhům na provedení dokazování a odsoudily stěžovatele, aniž by byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a řádně zhodnotily důkazy. Soudy při volném hodnocení důkazů přijaly závěry, které jsou nepodložené a které vyhodnotily v neprospěch stěžovatele. Tímto postupem soudu bylo stěžovateli znemožněno účinně se bránit a prokázat svoji částečnou nevinu.

Stěžovatel v ústavní stížnosti vyslovil přesvědčení, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, stejně tak bylo porušeno právo na obhajobu, potažmo ve věci samé byl opakovaně porušován zákon, a to už od samého počátku v přípravném řízení. V důsledku pochybení obecných soudů, které, dle tvrzení stěžovatele, nesprávným způsobem posoudily provedené důkazy, i vadného řízení před obecnými soudy, stěžovatel byl nespravedlivě odsouzen k přísnějšímu trestu odnětí svobody a náhradě škody i přes to, že mu byla dokázána jen míra nižšího zavinění.

Stěžovatel tvrdil, že napadenými rozhodnutími obecného soudu bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu, zakotvené v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na to, aby věc byla spravedlivě projednána soudem a navrhl, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud po přezkoumání procesního postupu soudů a současně i postupu stěžovatele dospěl k závěru, že ústavní stížnost je v dané věci opožděná.

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje [§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]; takovýmto rozhodnutím v posuzované věci je rozsudek odvolacího soudu, a proto lhůta k podání ústavní stížnosti počala běžet dnem následujícím po 7. květnu 2004 (§ 72 odst. 3 al. 1 zákona o Ústavním soudu). Byla-li však podána dne 7. dubna 2006 (svěřením zásilky k poštovní přepravě), je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že takto podaná ústavní stížnost je opožděná. Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu napadl stěžovatel dovoláním, které bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. srpna 2004 sp. zn. 7 Tdo 990/2004, které bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím Okresního soudu v Karviné dne 1. října 2004.

Na běh lhůty v řízení před Ústavním soudem nemá vliv ani skutečnost, že stěžovatel se obrátil na ministra spravedlnosti s podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu § 266 odst. 1 a 2 tr. řádu. Ministr spravedlnosti po přezkoumání spisového materiálu neshledal důvody k tomuto postupu a podnět stěžovatele odložil. Dopisem ze dne 1. února 2006 stěžovateli sdělil, že vzhledem k výsledku přezkoumání spisového materiálu, nepřichází přerušení výkonu trestu v úvahu.

Ze shora uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout soudcem zpravodajem jako návrh nepřípustný, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřovat se k odůvodněnosti ústavní stížnosti.

Pokud se týká návrhu stěžovatele na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, Ústavní soud konstatuje, že tento návrh má akcesorickou povahu, to znamená, že je možno jej podat pouze ve spojení s ústavní stížností a sdílí i její osud v tom smyslu, že pokud je ústavní stížnost z důvodu nepřípustnosti odmítnuta, je odmítnut i návrh na odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadených soudních rozhodnutí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 2. května 2006

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj